Klaipeda má bohatou historii od doby, kdy ji ve 12. století osídlily baltské kmeny. Hrad spolu s městem byl založen v polovině 13. století Livonským řádem, což byla odnož Řádu německých rytířů, kteří v Pobaltí zabrali nová území a přišli obrátit baltské kmeny na křesťanskou víru. Meinskou mírovou dohodou (1422) byla stanovena hranice mezi Pruskou provincií a Litvou, Memel byl začleněn do Pruska a tato hranice zůstala nezměněna až do roku 1919.
Po sjednocení Německa (1871) se stal Memel nejseverovýchodněji položeným městem Německého císařství, což je připomínáno i v první sloce německé hymny (Deutschland, Deutschland über alles… Von der Maas bis an die Memel – Německo, Německo nade všecko… od (řeky) Maasy až po Memel).
Podle Versailleské smlouvy měla roku 1919 Klajpeda statut autonomního území, spravovaného francouzským generálem a vrchním komisařem. V roce 1923 zaútočily litevské síly na francouzské jednotky, které se stáhly, a podle smlouvy z roku 1924 Klajpeda se stala součástí Litevské republiky se zaručenou širokou autonomií. Povstání trvalo 5 dní. Klaipeda se potom formálně rozprostírala na území 2 848 km2 se 150 000 obyvateli (z toho 405 km2 připadá na Kurskou zátoku). Údaje se podle zdrojů různí. Při sčítání roku 1925 bylo podle národnosti 45 % Němců, 28 % Lotyšů, 25 % Litevců a zbytek „ostatní“. Ve volbách v prosinci 1938 vyhráli nacisté a stejně jako v Rakousku a Československu, tím posílila masová pro německá a zároveň protilitevská hnutí.
20. března dalo Německo Litvě ultimátum, ve kterém požadovalo návrat Klajpedy/Memelu: Buď se Litva města vzdá dobrovolně a budou mu zachována některá obchodní privilegia nebo Německo zasáhne vojenskou silou. Dobový tisk to hodnotil takto:
- Litevci se rozhodli vzdát se Klajpedy.
- Dohodou mezi německou a litevskou vládou Memel vrácen německé Říši.
- Memel nevolil šílenou a nákladnou cestu, jíž se vydala Praha – volí dobrovolné a postupné přistoupení k dohodě s Němci.
V noci z 21. na 22. březen litevští představitelé podepsali odstoupení Klajpedy a 22. března 1939 ji Němci obsadili a navrátili jí „jejich“ jméno Memel. Hitler připlul na křižníku Deutschland a oficiálně převzal město. Protiněmecky smýšlející a nepohodlní obyvatelé byli nuceně posíláni loďmi na západ do nacistických koncentračních táborů. V lednu 1945 bylo město dobyto Rudou armádou a připojeno zpět k Litvě. A opět mnoho dalších litevských občanů, nepohodlných pro změnu sovětskému režimu, bylo nuceno „cestovat“, teď opačným směrem, na východ, do sovětských koncentračních táborů zvaných „gulagy“. A stejně jako za Němců to pro naprostou většinu z nich byla cesta jen jedním směrem, bez návratu.
Složitý historický vývoj odráží i samotné jméno tohoto přístavu ležícího v Kurském zálivu Baltského moře. Litevsky to je Klaipėda, v českém přepisu Klajpeda, ale německy se mu říká Memel nebo Memelburg, podle řeky Memel (Němen), která ústí do Kurského zálivu, i když Klajpeda sama leží v ústí řeky Danė. Dnes tento přístav patří Litvě a je to její třetí největší město, kde žije 161 300 obyvatel (údaj z roku 2011). Od hlavního města Litvy Vilniusu ho dělí 311 km. Jako důležitý trajektový přístav spojuje Litvu se Švédskem, Dánskem a Německem.
Mezi tamní turisticky vyhledávané atrakce patří především přímořský národní park Kurská kosa (Kursiu Nerija), Litevské námořní muzeum, muzeum ve sklepení Klajpedského hradu anebo starobylé centrum města.
