Původně nesly cesty názvy podle toho, kam vedly, nebo kdo je postavil. Ve 13. století se začal používat důmyslnější orientační sytém, v době osvícenského absolutismu už byla prostranství povinně označena, v Praze po sloučení čtyř pražských měst po roce 1780. V první městské části tak najdeme třeba Alšovo nábřeží, odkazující na malíře, kreslíře a ilustrátora, další pražské nábřeží „patří“ Antonínu Dvořákovi, toho snad není ani třeba představovat. A své nábřeží má i malíř a krajinář Adolf Kosárek a zapomenout nesmíme na politika Edvarda Beneše.
Měšťan Pavel Kapr
Na jedničce nesou jména významných osob i mosty – jeden se jmenuje po Svatoplukovi Čechovi, jeden po Josefu Mánesovi, další připomíná Milana Rastislava Štefánika a Karlův most, to je jedno z hlavních pražských turistických lákadel.
Tušíte však, že když jdete „Kaprovkou“, procházíte místem, které připomíná Pavla Kapra, měšťana, který v letech 1565 až 1571 působil coby staroměstský primátor, a když „zabloudíte“ do Křemencovy, měli byste si vzpomenout na Velíka Křemence? Bohatého pražského měšťana, který měl v ulici právovárečný dům, dnes známý jako U Fleků? Jsou ale ulice na Jedničce, u nichž netřeba vzpomínat nebo pátrat, po kom že jméno nesou. Třeba Purkyňova, Valdštejnská nebo Washingtonova.
Tycho Ganzneb z Kampu
Věděli jste třeba, po kom se jmenuje Kampa nebo U Sovových mlýnů? Tak popořadě… Název Na Kampě připomíná jistého Tycha Ganzneba z Kampu, pravděpodobně příbuzného Tycha Brahe, který na ostrově měl vlastnit dům. A Václav Sova z Liboslavě a „jeho“ Sovovy mlýny? Sova byl měšťan a majitel mlýna na Kampě.
Češi to neměli s pojmenováváním prostranství jednoduché, zažili totiž několik vln přejmenovávání, například když bylo třeba odstranit symboly Rakouska, potom s počátkem a koncem nacismu a komunismu…
Pojmenovat ulici, náměstí, most nebo nábřeží není jen tak. Podmínky jsou totiž jasně dané – městské části si mohou název navrhnout, rozhoduje pražský magistrát a nutné je, aby byl zvolen název po nežijící osobnosti.
