U sloupu Nejsvětější Trojice na náměstí Svobody v Žatci v pravé poledne začne modlitba ke smíření mezi národy. Pietní akci s mottem Pravdou ke smíření organizuje Žatecký okrašlovací spolek. Hodinu po poledni se vypraví na cestu do Postoloprt účastníci pochodu. Jeho organizátoři tím chtějí přispět k vzájemnému česko-německému porozumění a povzbudit místní představitele k důstojnému označení míst, kde se tragédie odehrály.
„Jako česko-německá nakladatelská dvojice se již nějaký čas zabýváme takzvaným divokým odsunem českých Němců z území současné České republiky,“ řekl nedávno lipský nakladatel Jürgen Tschirner, který pochod organizuje se svou českou manželkou Kateřinou Tschirnerovou-Kosovou. Zmíněný divoký odsun byl první fází vysídlení německého obyvatelstva z Československa, která ale byla živelná a neorganizovaná. Často ji také doprovázely násilnosti. „Chtěli bychom také představitele Žatce a Postoloprt povzbudit, aby důstojně označili místa masakru, zejména pak kasárny v Postoloprtech a čtyři masové hroby v okolí,“ dodal Tschirner.
Postoloprty byly po porážce nacistického Německa vybrány jako shromaždiště Němců z celého Žatecka, a to jak zajatých vojáků wehrmachtu, tak sudetských Němců určených k odsunu. V červnu 1945 pak v místních kasárnách soustředila československá armáda německé muže ve věku od 13 do 65 let, ostatní včetně žen a dětí byli posláni do tábora v nedaleké bažantnici, kde byl dříve výcvikový tábor Hitlerjugend. Zde pak bylo bez soudu postříleno nejméně 763 lidí a pohřbeno v masových hrobech.
Po roce 1948 se o masakru 40 let mlčelo, pozornost se mu začala věnovat až v 90. letech. Roku 2009 zpráva žateckých kriminalistů potvrdila, že střelbu v Postoloprtech řídili čeští příslušníci armády a policie. Ve stejném roce byla na hřbitově instalovaná deska, která v češtině a němčině připomíná „všechny nevinné oběti postoloprtských událostí z května a června 1945“.
Zdroj: ČTK
