Duchovní služba AČR je jedinečná tím, že stojí na ekumenických základech a společně vojákům slouží 32 duchovních z devíti křesťanských církví. Od roku 1998 prošlo armádou na 50 vojenských duchovních z 10 církví. Prvním vojenským kaplanem byl současný plzeňský biskup Tomáš Holub. Po jeho působení na Balkáně byl společně s evangelickým farářem Jaromírem Dusem pověřen přípravou duchovní služby v rezortu obrany.
Padre, jak dnes říkají vojáci svému vojenskému kaplanovi, je připraven naslouchat a doprovázet. Účastní se výcviků i zahraničních operací. Jeho služba je nabízena všem, nejen věřícím, a každý má právo si vojenského kaplana vyžádat, přijmout, ale i odmítnout. Je k dispozici jak samotným vojákům, tak i jejich rodinám. Je poradcem velitele v oblasti etiky a lidského rozměru služby jeho podřízených.
Důležitou součástí výstavy jsou panely seznamující s významnými duchovními v naší armádě. Jde o prvního přednostu duchovního oddělení Ministerstva národní obrany Msgre. Antonína Voneše (1856 v Drahotěšicích, okr. Třeboň – 1925), jeho nástupce (1923-25) biskupa, papežského preláta a generálního vikáře pražského arcibiskupství Msgre. Josefa Bombera (1870 v Jesenici, okr. Litovel – 1927), třetího přednostu (1925-35) Msgre Ignáce Medka (1872 v Nitkovicích, okr. Kroměříž – ?) a čtvrtého (1935-39) Msgre. Methoděje Kubáně (1885v Horní Bečvě – 1942 v Dachau).
Po válce byl v této funkci generál Jaroslav Janák (1889 v Kovářovicích, okr. Milevsko – 1971 na Zbraslavi) a k hořkému konci v roce 1950 duchovní službu dovedl pplk. Václav Janota.
