Jako jeden z hlavních důvodů návrhu předkladatelé zmiňují zásadní nesouhlas hlavního města, jeho jednotlivých dotčených městských částí i dotčených obcí ve Středočeském kraji s realizací záměru splavnění. Předkladatelé se odvolávají na dokument „Generel splavnění řeky Berounky z Prahy do Berouna – I. třída“, který v roce 2012 zpracovalo ministerstvo dopravy. A zároveň na to, že v roce 2008 schválilo ministerstvo investiční akci „Splavnění Berounky v Radotíně“, která je součástí zmíněného generelu. „Ze zpracovaného generelu vyplývá, že se v případě záměru splavnění Berounky jedná o mohutný investiční záměr, který počítá s prohrábkou dna po celé délce toku od Berouna po Radotín (cca 40 km), a zahrnuje dva nové jezy, deset plavebních komor, zvýšení jezu v Karlštejně či vybudování plavebního kanálu v říční nivě (Lipence – Dolní Černošice),“ uvádí v důvodové zprávě.
Rozsáhlý investiční záměr
„Z investičního záměru splavnění Berounky v Radotíně dále vyplývá, že se v tomto úseku počítá se šířkou plavební dráhy 20,0 m a nejmenší plavební hloubkou 2,7 m. Záměr má obsahovat pohyblivý jez o třech polích šířky 20 m, plavební komoru o užitných rozměrech 45,0 x 7,0 m. Aby došlo k zajištění dostatečné plavební hloubky vodního toku, bylo by potřeba rovněž realizovat rozsáhlé úpravy koryta (prohrábky Berounky o objemu cca 30 000 m3 ve zdrži jezu Modřany a 25 000 m3 ve zdrži jezu Radotín). K pozemkům dotčeným trvalým záborem stavby, které nejsou dosud v majetku České republiky s právem hospodaření pro Povodí Vltavy, s. p., by musela být zajištěna potřebná vlastnická práva. Předpokládaná výměra vykupovaných pozemků by byla až cca 25.000 m2. Tento záměr má být přitom určen k využití vodní cesty pro turistickou a rekreační lodní dopravu,“ pokračují.
Zásahy by byly nevratné
Předkladatelé uvádí, že hlavní město, příslušné městské části a středočeské obce záměr odmítají z důvodu „nevratných zásahů do cenného přírodního charakteru celé oblasti, negativního ovlivnění životních podmínek místních obyvatel, ohrožení základních ekologických hodnot dotčeného území, nepředvídatelného vlivu na záplavové území, to vše za situace, kdy nebyla spolehlivě prokázána ekonomická výnosnost celého projektu vzhledem k odhadovaným několika miliardovým investičním nákladům“. „Projekt splavnění vodního toku Berounky je tak nutné v současné době považovat za překonaný a v rozporu se současnými principy vodní dopravy, péče o přírodu a krajinu a především principem udržitelného rozvoje,“ dodávají předkladatelé.
