Kriticky ohrožený sinokvět chrpovitý, pozůstatek doby ledové připomínající bodlák nebo chrpu, přežívá v České republice jen na posledních několika lokalitách. Mezinárodní projekt LIFE for Jurinea, který odstartoval letos v červenci, si klade za cíl tuto situaci změnit. Jeho hlavním koordinátorem je Botanický ústav Akademie věd ČR, partneři pak pocházejí z Německa a Ukrajiny.
Odborníci se zaměří na sedm míst v Česku, zejména v Polabí, a 22 lokalit v německém Sasku-Anhaltsku. Cílem není jen posílit stávající populace, ale rostlinu i navrátit na historická stanoviště, kde se kdysi vyskytovala.
V rámci EU roste sinokvět chrpovitý výhradně v těchto dvou zemích. Větší a souvislejší populace existují pouze na Ukrajině, kde je místy chráněn regionálními předpisy.
Praktické zásahy budou zahrnovat odstraňování křovin a invazních druhů, zavedení pravidelného kosení nebo pastvy a místní strhání drnu za účelem vytvoření ploch obnaženého písku. Právě takové podmínky sinokvět potřebuje k úspěšnému rozmnožování. Biotop písečných dun, ve kterém se rostlina přirozeně vyskytuje, přitom čelí dvojímu tlaku: nevhodnému hospodaření i změně klimatu.
Zásahům ale předchází výzkum. Vědci se zaměří na genetiku, biologii a ekologické nároky druhu ve všech třech zúčastněných zemích. Vedoucí projektu Hana Pánková z Botanického ústavu AV ČR vysvětluje, že výsledky výzkumu rozhodnou o tom, jaké konkrétní zásahy na lokalitách budou nejvhodnější a odkud bude pocházet osivo pro opětovné vysazování.
Souběžně vědci zmapují opylovače a sledují jejich reakce na prováděné změny. Projekt počítá i s přípravou speciálních travino-bylinných směsí, které mají podpořit hmyz na písčinách. Do sledování opylovačů a invazních druhů se přitom mohou zapojit i laici, projekt počítá se školními patronáty a studentskými stážemi.
Ochrana druhu má probíhat i mimo přirozené prostředí, v botanických zahradách nebo prostřednictvím záchranného pěstování v soukromých zahradách. Ochranáři z Českého svazu ochránců přírody Vlašim nyní vyjednávají o podmínkách zásahů s vlastníky pozemků a správci chráněných území.
Ukrajinská část projektu má zároveň přispět k přenosu zkušeností a přípravě ochrany přírody podle evropských standardů v souvislosti s připravovaným vstupem Ukrajiny do Evropské unie.
