Poslední bitva o klima: vyhyne lidstvo kvůli horku?

4.8.2022
Doris Drienová

Katastrofické následky větší změny klimatu, které mohou zahrnovat i vyhynutí lidstva, neberou vědci dostatečně vážně – říká nová studie.

Studie uvádí, že extrémně vysoké teploty ve skutečnosti nejsou naším jediným problémem – vedou totiž k celé kaskádě dalších důsledků, jako jsou sucho, hladomory, ekonomické krize, válečné konflikty nebo epidemie, které mohou vyústit v celoplanetární katastrofu. Studie poukazuje na skandální fakt, že tyto možné komplexní důsledky klimatické krize prozatím nebyly podrobeny většímu vědeckému výzkumu – nejpřesnější a nejpodrobnější odhady, jaký dopad může takové oteplování mít na naše životy, přináší pouze populárně naučná literatura.

V nedávných letech se objevilo několik studií, které se věnují scénáři oteplení klimatu o 1,5– 2 °C oproti teplotám pozorovaným v roce 1850, před počátkem globální industrializace. Pokud udržíme klimatickou změnu v tomto rozmezí, budeme pravděpodobně sice čelit těžkým ekonomickým výzvám, ale samotné přežití lidstva by ohrožené být nemělo.

Jiný scénář ovšem nastane, pokud se nám klimatické změny na uzdě udržet nepodaří – což je zatím bohužel velmi pravděpodobné. Jestliže průměrné teploty stoupnou o 3 °C, máme nebezpečně málo vědeckých informací k tomu, abychom takovou situaci byli schopní zvládnout.

Za použití klimatických modelů studie demonstruje, že při takovém scénáři oteplování by kolem roku 2070 trpěly už 2 miliardy lidí průměrnými ročními teplotami okolo 29 °C.

„Průměrná roční teplota 29 °C v současnosti ovlivňuje kolem 30 miliónů lidí na Sahaře a na pobřeží Mexického zálivu,“ říká spoluautor studie Chi Xu z Univerzity v Nanjingu. „Kolem roku 2070 tyto teploty a jejich společenské a politické následky přímo ovlivní dvě nukleární velmoci a sedm laboratoří s nejvyšším stupněm izolace, které uchovávají ty nejnebezpečnější patogeny. Je zde vážný potenciál pro tragické dominové efekty.“

„Porozumění těmto pravděpodobným – i když ponurým – scénářům by mohlo pomoci probudit jak politický, tak veřejný zájem,“ říká Dr. Kemp. „To jsme viděli, když došlo na představení myšlenky o nukleární zimě, která napomohla k prosazení spousty veřejného úsilí a také hnutí za odzbrojení během 70. a 80. let.“

Autoři uvádějí, že pokud dojde na nejhorší scénář, kdy se nám nepodaří globální oteplování alespoň zpomalit, máme k dispozici nebezpečně málo seriózních vědeckých prací, které by nám poskytly podklady k řešení nastalé situace. Apelují proto na vědce, aby svou pozornost zaměřili i na tyto možné důsledky klimatické krize a umožnili tak nám, celému lidstvu, dobře se na ně připravit a snad je i přežít.

Zdroj: PNAS



Nepřehlédněte