Zvláště před Vánoci se stává internet rejdištěm podvodníků. Množí se případy podvedených. Při nákupu dárků je také nutné dát si pozor na kapsáře.
Internetová kriminalita zažívá v poslední době velký boom. Jen na jihu Moravy vyšetřují kriminalisté více než devět set případů, které mají spojitost s internetem. Škoda se pohybuje přes sto padesát miliónů korun.
Vyškovským i slavkovským policistům nahlásili v posledních dnech lidé další podezření z podvodného jednání. Scénář je vždy podobný. „Lidé si vyhlédnou zboží, zaplatí dopředu a pak se nedočkají ani zboží, ani peněz. Prodejci jsou nekontaktní,“ říká policejní mluvčí Alice Musilová. Například slavkovští policisté řeší případ, kdy si muž vyhlédl na internetu herní konzoli. „S neznámým prodávajícím se dohodl, že zašle na jeho účet polovinu ceny, což bylo téměř 7 tisíc korun. Protože několik týdnů z poloviny zaplacené zboží nedorazilo a prodávající nereaguje, obrátil se na policii,“ popsala Musilová.
Ještě hůř dopadl mladý muž z Vyškovska. Inzerujícímu, který nabízel na sociální síti telefon za 10 500 korun poslal v několika platbách v součtu 19 tisíc. „Začalo to zálohou, pak podvodník pokračoval požadováním částky za osobní dovoz, a když ztratil kupující zájem a požadoval peníze zpět, ještě ho nepoctivý prodejce přesvědčil, aby poslal další peníze nebo mu dobil mobilní telefon s tím, že pak navrátí celou částku. Samozřejmě se tak nestalo,“ dodává mluvčí.
Lyžáky za 3 miliony
Ve srovnání s příběhem pětačtyřicetileté ženy z Brněnska jsou to však ještě drobné škody. Žena chtěla prodat za patnáct stovek použité lyžáky přes inzertní portál. „V následné rychlé výhradně virtuální komunikaci kupující žena údajně ze středních Čech nabídla odeslání kupní ceny na platební kartu prodávající. A obratem zaslala na mobil odkaz k uskutečnění transakce,“ popisuje komisař Bohumil Malášek z jihomoravské policie.
„Po vyplnění veškerých údajů k platební kartě do internetového formuláře, s jehož vypsáním kupující ochotně pomáhala, postupně přišly číselné ověřovací kódy. Ty pak prodávající zadala do jiného internetového formuláře, který se tvářil jako opravdu důvěryhodný. Prodávající to prý sice připadalo jako trochu divné, ale domnívala se, že se jedná o nový způsob platby,“ dodává Malášek. Ženě ale večer dorazila v angličtině zpráva z banky, že ji může kontaktovat. „Neúspěšné přihlášení do mobilní aplikace ji neznepokojilo a vše začala řešit až ráno. To zjistila, že během noci zmizely z jejích účtů v několika platbách skoro tři milióny korun,“ dodává.
Vánoční rej, kapsářům hej
Policie také připomíná, že pro drobné zlodějíčky se schopnostmi obratně ukrást peněženku nebo další cennosti přímo z kapsy své oběti, jsou vánoční nákupy hlavní částí sezóny. „Předvánoční čas je tradičně příležitostí pro pachatele drobné trestné činnosti. Kapsáři využívají tlačenic a zmatků v obchodech a roztržitosti a neopatrnosti zákazníků,“ říká komisař Malášek. A drobní lapkové operují i mimo nákupní centra. „Obvyklým místem jejich útoků jsou prostředky a zastávky MHD. Toto období je pochopitelně nárůst případů vyšší než v jiných obdobích roku,“ dodává Malášek. Jihomoravští policisté podle něj ale za poslední roky neevidovali v počtu těchto deliktů nárůst či pokles.
V Brně samotném jsou pak nenechavé prsty lapků často pod dohledem městských strážníků. Ti v posledních měsících zaznamenávají kapesních krádeží jen naprosté minimum. „Pomáhá k tomu velmi všímavá a aktivní obsluha kamerového systému. Kolegové v našem dohledovém centru obvykle poznají už první náznaky, kdy se pachatel zaměří na svou oběť,“ říká mluvčí brněnské městské policie Jakub Ghanem. A než si to zlodějíček uvědomí, má policejní doprovod. „Čin potom dokumentují a současně prostřednictvím operačního střediska městské policie navádějí k místu nejbližší hlídky,“ dodává. „Kapesní krádež je ze své podstaty automaticky trestným činem bez ohledu na výši škody,“ připomíná Ghanem.
V minulosti strážníci často zasahovali v parku na Baštách nebo v okolí hlavního nádraží. „Přistižení lidé si často vybírali za oběti společensky unavené cestující sedící nebo polehávající na lavičkách na nástupních ostrůvcích. Situace u nádraží se ale v posledních letech výrazně zlepšila,“ dodává mluvčí. Přispěly tomu moderní kamery před drážní budovou a v podchodu. Podle Ganema strážníci řešili dva podobné případy naposledy v říjnu. „Od té doby jsme podobné situace nezaznamenali,“ dodává. Místa, kde dřív strážníci zasahovali třeba i desetkrát denně se v posledních letech stala téměř bezproblémovými.
