V té se sdružují města, která chtějí pomáhat lidem pronásledovaným za vyjadřování svých názorů nebo nápadů prostřednictvím své práce nebo umění v zemích s nedemokratickým režimem. Smlouvu o spolupráci podepsali pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) a výkonný ředitel ICORN Helge Lunde.
„Pracujeme v oblastech, kde není aktivní Evropská unie nebo Organizace spojených národů, Praha může v našich aktivitách sehrát důležitou roli,“ uvedl Lunde.
Výkonný ředitel organizace, která sídlí v norském Stavangeru, při úterním podpisu smlouvy věnoval primátorovi Svobodovi knihu s názvem Zakázané hlasy, která přináší rozhovory s umělci, kteří díky ICORN našli dočasný azyl.
Do programu mezinárodní sítě ICORN se od roku 2006 včetně Prahy zapojilo 87 měst. Její činnost pomohla přibližně třem stovkám pronásledovaných spisovatelů a umělců. Města zapojená v programu ICORN poskytují dlouhodobé dočasné ubytování těm, kterým hrozí postihy za jejich tvůrčí aktivitu.
Podle primátorova náměstka Jiřího Pospíšila (TOP 09) partnerství pro hlavní město nepředstavuje velkou zátěž, neboť může pro realizaci tohoto projektu využívat byt Městské knihovny v Praze. Díky tomu budou mít spisovatelé v Praze možnost dále tvořit v klidu a bezpečí. Umělcům či případně jejich rodinám vedle ubytování města v programu ICORN pomáhají v integraci, zajištění péče či dalších nezbytných službách.
Podle Lundeho takové aktivity zaznamenali už ve starověkých Aténách. V 90. letech podobné inicioval mimo jiné indicko-britský spisovatel Salman Rushdie, jehož román Satanské verše z roku 1988 se setkal s kontroverzním přijetím kvůli znevažování islámu a osoby proroka Mohameda. Někdejší íránský duchovní vůdce Chomejní vydal fatvu, kterou Rushdieho odsoudil k smrti. Román z Rushdieho udělal psance. V roce 2022 byl kvůli knize málem ubodán.
Zdroj: ČTK
