Kromě Modřan také na vodojemech a čerpacích stanicích ve Velké Chuchli, Vyhlídkách, Malvazinkách, Vidouli a Úpravně vody Káraný. Celkový objem investic dosáhne 10,5 miliónu korun.
„Pražské vodovody a kanalizace ctí dlouhodobě strategii skupiny Veolia, která pracuje na snížení své environmentální zátěže prostřednictvím špičkové technologie a maximální podpory inovací. Tohle je jeden z dílčích cílů,“ zdůraznil generální ředitel společnosti Petr Mrkos.
Dalších devět objektů bude v režii Pražské vodohospodářské společnosti. Jedná se o vodárenské objekty na Kopanině, v Řepích, na Vypichu, v Uhříněvsi, na Lhotce, v Miškovicích, v Klánovicích, v Laurové a Strážovské ulici.
„Zajištění energetické soběstačnosti vodárenských objektů je jedním z cílů naší střednědobé strategie. Na těchto devět projektů čerpáme dotace z Modernizačního fondu ve výši patnácti miliónů korun z celkové 85 miliónové investice,“ uvedl předseda představenstva PVS Pavel Válek.
„Vodárenské fotovoltaické elektrárny dosáhnou v letošním roce výkonu 2200 kWp při celkové roční výrobě 1920 MWh. Instalováno bude téměř čtyři tisíce panelů na celkové ploše 17 tisíc m2,“ doplnil Michal Hroza, radní hl. m. Prahy pro infrastrukturu.
Letošních 15 fotovoltaických elektráren představuje první etapu celkové koncepce osazení FTV elektráren na vodohospodářských objektech, která předpokládá instalaci až 14 500 kWp na 74 objektech do roku 2030.
V současnosti se posuzuje také možnost osazení FTV elektráren na zastřešené části Nové vodní linky Ústřední čistírny odpadních vod v Bubenči s roční výrobou až 6 100 MWh, která by pokryla desetinu celkové spotřeby elektrické energie čistírny.
Délka vodovodní sítě v Praze dosahuje 3 690 kilometrů a dalších 892 kilometrů měří přípojky. Na celé síti je 68 vodojemů a 54 čerpacích stanic. Kanalizační síť má délku 3 904 kilometrů, kanalizační přípojky pak mají 1 027 kilometrů.
Zdroj: PVK
