Už v roce 2029 by mělo začít ve zkušebním provozu vytápět Prahu energocentrum při Ústřední čistírně odpadních vod. To bude z odpadních vod odebírat zbytkové teplo. S trvalým provozem se počítá rok na to, vyplynulo na semináři k dekarbonizaci metropole, pořádaném Pražskou plynárenskou. Teplo je pro ni klíčovou komoditou, kterou by měla v budoucnu nést, řekl předseda výboru pro energetiku pražského zastupitelstva Jan Chabr (TOP 09).
„V Praze využívá zhruba 210 tisíc domácností jako svůj zdroj plynových kotel, zhruba 250 tisíc domácností je připojeno na centrální zásobovací soustavu. Hlavní zdroj pro Prahu je v současné chvíli uhelná elektrárna v Mělníku, kdy je jasně dáno, že tento zdroj do budoucna již fungovat nebude,“ vysvětlil Chabr jeden z důvodů, proč je třeba hledat nové zdroje tepelné energie pro metropoli. Kromě hnědouhelné elektrárny, která se na dodávce tepla podílí 59 procenty, pochází 30 procent ze zemního plynu a osm procent z malešické spalovny. Na obnovitelné zdroje připadají pouhá tři procenta. Nové zdroje energie musí Praha hledat s předstihem a brát ohled také na spolehlivost jejich dodávek. Projekt tak dostala do správy Pražská plynárenská, kterou má město pod plnou kontrolou. „Bude to otázka bezpečnosti, energetické stability, stability dodávek i s ohledem na čistotu jednotlivých zdrojů,“ dodal Chabr.
Nejen odpad
Princip využití tepla z odpadních vod ústřední čističky na Císařském ostrově pro vytápění Prahy je přitom jednoduchý. Za pomocí velkých průmyslových čerpadel bude z odpadních vod odebíráno teplo, které bude dále využíváno k vytápění. „Cíl je snížit závislost hlavního města Prahy na zemním plynu a snížit i množství emisí CO2, konkrétně v teplárenství a energetice, do roku 2030 až o 60 procent,“ uvedl Petr Heincl, vedoucí odboru Teplárenství v Pražské plynárenské.
Systém je také mimořádně efektivní, moderní tepelná čerpadla takto dokáží při spotřebě 1 MWh elektrické energie vyrobit 3 až 3,5 MWh tepelné energie. Pro srovnání, elektrický kotel s účinností 93 procent vyrobí z každé 1MWh elektrické energie jen 0,93 MWh tepla. „Připravují se i další projekty na využití tepla z vody ve Vltavě. Dnes je tak již vytápěna například budova Národního divadla,“ dodal Heincl.
Využívání jiných zdrojů tepla je evropských městech poměrně běžné. „Praha se tak po vzoru jiných evropských velkoměst, jako je Vídeň, Stockholm, Helsinky, Berlín, Kodaň a jiné, vydává cestou využitím obnovitelných zdrojů, které má na svém území k dispozici,“ říká Heincl. A tento trend zesiluje, například Vídeň plánuje v budoucnu nahradit 60 procent výroby tepla z plynu čerpáním tepla ze země, má k tomu ideální podmínky.
Pražané za rok vyprodukují přibližně 150 tisíc kubíků odpadních vod jejichž teplota se pohybuje mezi 15 až 21 stupni Celsia. „Máme k dispozici minimálně 10 stupňů proto, abychom je odebrali tepelnými čerpadly a vyrobili z nich příslušné množství tepla,“ řekl Ludvík Baleka za Prometheus energetické služby.
Redakce také nechala pokusně podrobit plány hodnocení umělou inteligencí ChatGPT: „Využití tepla z kanalizace nabízí mnoho výhod. Tento způsob vytápění je ekologický, protože snižuje množství emisí CO2 vytvářených tradičním vytápěním. Kromě toho přináší také finanční úspory pro spotřebitele.“.
Náročná investice
Praha má pro tuto technologii ideální podmínky, na Císařském ostrově totiž končí až 96 procent všech odpadních vod z území města. I tak si podle dosavadních odhadů projekt vyžádá investici šest miliard korun. Více než polovinu peněz by mohlo město získat z evropských fondů. „My vedeme diskuzi s Ministerstvem průmyslu a obchodu o dotačních programech, které by samozřejmě mohli tato velkokapacitní tepelná čerpadla podpořit. Současně jsme se stále i partnerem projektu obec 2030, to znamená, tento program není určený jenom pro Prahu, věříme, že i obce ve Středočeském kraji, které mají řeku, mají velký potenciál ekologizace a dekarbonizace svého tepelného hospodářství,“ uzavřel Martin Pacovský, předseda představenstva Pražské plynárenské.
sto
