Expozice obsahuje známé i méně známé ilustrace knih, filmové i divadelní loutky, dávné autorovy novinové anekdoty a také plastiky nebo obrazy. Výstavu nazvanou Trnka – Příběh legendy doplňuje několik původních filmů, interaktivní průvodci, kino a herna pro děti. Souhrnná výstava Trnkova díla vznikla 33 let po poslední obdobné prezentaci, na expozici se s kurátorkou Martinou Vírkovou podílel i výtvarníkův syn Jan Trnka.
„Upřímně nás těší nebývalý zájem dospělých i dětských návštěvníků o dílo Jiřího Trnky. Je to důkaz, že jeho tvorba, ať už se jedná o filmy, knihy či ilustrace, oslovuje i dnes,“ uvedla ředitelka galerie Vladana Rýdlová.
Výstava zabírá všechna tři podlaží Villy Pellé. V prvním naleznou návštěvníci malířskou a sochařskou část Trnkova díla. Malby zachycovaly cirkus, zátiší, členy nejbližší členy rodiny nebo kytice a krajiny. Později v 60. letech se pak Trnka věnoval i abstrakci.
Druhou část expozice tvoří slavné ilustrace Broučků Jana Karafiáta, Andersenových pohádek nebo Hrubínova Špalíčku veršů a pohádek a také ilustrace filmové. Vystaveny jsou díla vytvořená různorodými výtvarnými technikami.
Podkroví vily v pražském Bubenči obydlely po dobu expozice loutky. Trnka je podle synových vzpomínek uměl vyndávat ze dřeva, jako by tam byly odjakživa. K tomu byl mimořádně řemeslně zručný, takže loutku nejen vyřezal, ale ušil jí i oblečení.
Podle Jana Trnky měl jeho otec se dvěma ženami postupně pět dětí. „Takže měl vždy po ruce malé dítě, které mu posloužilo současně jako inspirace, model, první divák, popřípadě první kritik. Od Zuzanky, která objevovala svět na přelomu 30. a 40. let, přes Holanovu básnickou sbírku Bajaja z 50. let, na jejíž obálce se učí číst tehdy šestiletá sestra Klárka, až po Zahradu z let 60., kterou otec testoval na mně,“ uvedl Jan Trnka.
První divadlo Trnka vyrobil už jako zhruba desetiletý, loutky ještě dříve, ty první mu ale spálil tatínek za špatné školní výsledky. Životní příběh pozdější legendy vykresluje s pomocí řady fotografií chronologická osa, která prostupuje výstavou souběžně se schody. Autoři neopomenuli ani Trnkovo přátelství s Janem Werichem nebo Františkem Hrubínem. V závěru života Trnka přestal ilustrovat dětské knihy, věnoval se pouze malbě a soše.
Trnkova filmová a ilustrátorská práce se stále těší mezinárodnímu uznání. Jeho snímky vítězily na mezinárodních festivalech. Podílel se na Expu v Bruselu 1958 a v Montrealu 1967. Největší popularitu mu přinesly ilustrace dětských knih. Spolu s Hermínou Týrlovou a Karlem Zemanem stál u zrodu studia Bratři v triku.
Zdroj: ČTK
