Sobín je malá vesnice, součást městské části Praha – Zličín. Najdete je v západním výběžku území Prahy.
První písemná zpráva o Sobínu se podle V. V. Tomka nachází v zápisu plaského kláštera z roku 1288. Touto listinou postupuje obec Sobín (v listině je nazvaná Schegen) plaský klášter pražskému měšťanovi Rudlinovi Holému a jeho manželce Hildegundě. V roce 1306 ves získal pražský obchodník s vínem Fridrich Bavorovi.
S rokem 1360 je Sobín zmíněn jako majetek konventu sv. Kateřiny na Novém městě pražském. Za husitských bouří byl Sobín klášteru zabaven, roku 1436 zapsal císař Zikmund ves Hospřidovi z Hostivice. Později jí měl Zikmund Chrtín z Chrtínova a od konce 16. století Ždárští ze Žďáru. V polovině 17. století byl Sobín součástí panství hraběte Františka Adama Eusebia ze Žďáru. Po třicetileté válce tu bylo pět selských domů a dva zbořené. O 30 let později, kdy ves náležela bavorskému vévodovi Klementu Františkovi, tu bylo 7 usedlostí, v roce 1843 měla 13 popisných čísel a 70 duší. Od poloviny 19. století byl Sobín spojen v jednu obec s Hostivicí, později se stal samostatnou obcí. Při sčítání lidu 1921 tu bylo 16 domů a 116 obyvatel, roku 1947 už 42 domů. Roku 1960 byl připojen k obci Zličín, v červenci 1974 byly spojené obce připojeny k Praze, zprvu do pátého obvodu, později sedmnáctému.
Na jihovýchodě se nachází historické jádro se staršími staveními, na severozápadě směrem k Hostivici je několik ulic rodinných domů.
V Hostivické ulici se nachází kaplička se zvoničkou. Drobná kaple neogotického slohu vznikla roku 1885 podle návrhu V. K. Panoše, zednického mistra ve Zbuzanech, stavbu provedl František Hrdlička se synem Josefem. Kaple byla 12. února 2019 poničena po nárazu kamionu, statik rozhodl o tom, že se musí zbourat. V roce 2021 postavena znovu, několikrát jsme o této události informovali.
Ve středu obce je mezi stromy skryt kamenný kříž z roku 1858. V 60. letech 20. století byl kříž zničen, zůstal jen podstavec; obnoven byl roku 1999. Kříž je ze sliveneckého mramoru.
Nevelká pozdně barokní kaple se středovým výklenkem z roku 1776 pak stojí v souběhu ulic Hostivické a Ke Břvům.
Při cestě do Hostivice je hřbitov. Plány hřbitova a kaple připravili hostivičtí stavitelé J. Hakl a Antonín Dlabač v roce 1930, realizoval je v letech 1932 – 1938 hostivický stavitel Antonín Hakl.
Na hřbitově odpočívá slovenský filmový kameraman, fotograf a malíř Juraj Šajmovič (1932 v Piešťanech – 2013 v Praze). Zajímavý je také hrob rolnické rodiny Novotných ze Břvů od kralupského kamenického mistra Vobořila a hrobka rodiny Vlčkovy (prof . VŠCHT A. K. Vlček) od F. Šmejkala.
Ve vsi byly až do minulého týdne dva hostince, U Kapalínů a Na hrázi, tahle cyklisty oblíbená hospůdka však minulý víkend ukončila provoz.
Zdroje: D. Prix, L. Hůrková ad.: Umělecké památky Prahy, Fr. Holec: Kronika královské Prahy IV
