Píše se 20. březen 1475 a v Praze bylo rozhodnuto o zahájení prací na stavbě Nové věže, dnešní Prašné brány. Ta měla v systému staroměstského opevnění nahradit někdejší Odranou (Horskou) bránu a zároveň chránit Králův dvůr.
Nová věž byla vlastně darem Pražanů ze Starého Města mladému králi Vladislavovi. Dle záznamů letopisců prý sám Vladislav položil první kámen stavby, konkrétně se tak mělo stát v rohu na východní straně. Ještě toho roku stavbu prý vyhnali z příkopů a vznikl i mostek.
Práce zpočátku vedl mistr Václav ze Žlutic. Asi po třech letech jej ale nahradil nadaný samouk Matěj Rejsek. O významu bohaté výzdoby celé stavby se lze dohadovat, protože byla v roce 1779 údajně z bezpečnostních důvodů otlučena. Přesto se však dochovala řada pozoruhodných sochařských výtvorů, jako například Rejskův autoportrét z doby kolem roku 1477.
Když se však král v roce 1485 přestěhoval ze Starého Města na Pražský hrad, ztratily další práce na věži jako součásti opevnění smysl. Stavba byla dovedena k horní římse a zůstala nedokončena.
Současnou podobu získala Prašná brána po pseudogotické úpravě v letech 1878–1886, kterou vedl architekt Josef Mocker. Předlohou mu posloužila podoba Staroměstské mostecké věže. Mocker dal zhotovit novou dlátkovou střechu s nárožními věžicemi a ochozem. Nechal rovněž odstranit hodiny z počátku 19. století. Průčelí zdobí sochy českých panovníků a znaky zemí, kterým vládli. Na východním průčelí vlevo je Karel IV., na východní straně je Přemysl Otakar II, na západě pak Jiří z Poděbrad a Vladislav II.
Dnes brána patří hlavnímu městu Praze a je přístupná veřejnosti. Uvnitř byla mimo jiné od roku 2007 umístěna výstava Králův dvůr – život ve středověké Praze. V lednu 2013 převzalo věž Muzeum hlavního města Prahy.
Pod Branou vede jednosměrná Celetná ulice a do roku 2019 zde bylo možné parkování. To bylo často kritizováno, většinou zde totiž stály limuzíny s reklamou na erotické podniky. Do budoucna je pod branou plánován úplný zákaz automobilového provozu.
Zdroj: Kronika Českých zemí. Fortuna Libri
