• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Přesně před 665 lety položil císař Karel IV. první stavební kámen Karlova mostu, stavby jež svou proslulostí proslavila Prahu

    9.7.2022
    Jan Veselý

    Karlův most, úchvatný skvost dávných mistrů, jehož základní kamen položil sám císař Karel IV osobně, je tajemnem opletenou dominantou našeho hlavního města. Z dříve důležité dopravní tepny se postupem času stal neméně důležitou historickou památkou odkazující na jednu z největších etap naší země.

    I přes to, že Karlův most dnes slaví již 665 let od svého početí, nejedná se o zdaleka první stavbu spojující vltavské břehy. Již v legendě o svatém Václavu se mluví o dřevěné lávce, přes níž bylo světcovo tělo převezeno na Pražský hrad. Ovšem o první kamennou stavbu, jež by překlenula vody rozbouřené Vltavy se zasloužil až král Vladislav I. Ten při návštěvě Regensburgu, kde byl 11. ledna 1158 korunován českým králem, poprvé spatřil místní překrásný kamenný most. Stavba ho uchvátila natolik, že se rozhodl i své město odměnit podobným architektonickým zázrakem. Proto také roku 1159 začíná stavba Judintina mostu. Ten je dokončen někdy okolo roku 1173, pouhých pár krátkých let před skonem Vladislava I., jež s o jeho stavbu zasloužil. Tělo mrtvého krále tak díky jeho vysněné stavbě mohlo klidně doputovat do Strahovského kláštera, kde byl bez poct a v obyčejné rakvi pohřben.

    Síly neúprosné přírody si s sebou vzali Juditin most jen krátce po pádu přemyslovské dynastie roku 1342. Jeho náhradou se na dlouhá léta stala pouhá provizorní látka, která stála na stejném místě jako tato kdysi impozantní stavba. Až 9. července roku 1357 okolo páté hodiny ranní začíná stavba opravdového nástupce zničeného mostu, tu zahajuje největší český panovník císař Karel IV. osobně.

    Jméno most dostává po samotném císaři. Zajímavostí, kterou nelze jen tak přejít však jsou i specifické astrologické podmínky, jež byly vyžadovány pro začátek stavby. Ve 14. století totiž každá významná stavba měla i svůj horoskop. V den započetí stavby nastala konjunkce Saturnu, jež by znakem největšího zla a Raka se Sluncem, které bylo v pohledu doby naopak největším dobrem a Rakem. Největší dobro tudíž dle astrologů triumfovalo nad největším zlem, což byl horoskop více než příznivý. Neméně důležité bylo i to, že se v místě východu slunce nacházelo znamení Lva, který byl, a i dnes je symbolem českých zemí.

    Stavba Karlova Mostu trvá až do roku 1402, za tu dobu přes něj projede smuteční průvod s ostatky císaře Karla IV., stihne vystřídat několik stavitelů, a nejednou jen tak tak odolá silám přírody. V den svého zhotovení se však ještě nepodobá současnému klenotu, jež všichni známe. Věže lemující oba konce mostu jsou dostaveny až o několik let později. A na samotné sochy světců si musí počkat do konce 17. století.

    Za svůj dlouhý život prožil Karlův most nejednu tragédii či přírodní pohromu. Roku 1393 z něho bylo svrženo tělo umučeného světce Jana Nepomuckého. Místo svržení jeho těla pak není těžké nalézt, jelikož ho zdobí kovový křížek. Sám most byl pravidelně ohrožován povodněmi. První opravdu silnou byla ta v roce 1432, kdy přívalu vody podlehlo pět z šestnácti pilířů. Opravy této škody zabraly celých sedmdesát jedna let. Druhá významnější pak přišla až roku 1784, ta s sebou vzala přední záhlaví pilíře i s vojenskou strážnicí a celkem šest pilířů bylo těžce poškozeno. Poslední významnou pohromou byla pak povodeň roku 1890, ta s sebou vzala celé dva oblouky mostu. Po opadnutí vody, byla stavba provizorně opravena. Ovšem k vyzvednutí ztracených částí došlo až roku 1901.

    Hlavním významem mostu bylo překlenutí řeky Vltavy a propojení Starého Města s Malou Stranou. Taktéž byl stěžejním bodem Královské stezky, jež propojovala Pražský hrad s Královským dvorem na současném Náměstí republiky. Přeprava přes most byla po většinu historie převážně pěší, ovšem koncem 19. století se zde zavedla koňospřežná dráha, kterou po nedlouhé existenci nahradila roku 1905 tramvaj. Ovšem ta zde vydržela pouhé tři roky, protože časté otřesy silně ohrožovaly statiku mostu. Ani autobusy zde nejezdily příliš dlouho a roku 1965 byla motorizovaná přeprava přes most zcela zakázána. Mimo přepravu však během historie most sloužil i jako centrum obchodu, celou jeho délku tak lemovaly drobné obchůdky a krámy. V dnešních dnech zde narazíme především na umělce všeho druhu.

    Ke konci je nutno zmínit i to, že se dle legendy jedná zároveň o největší slaný koláč na světě. Nevěříte? Ano, přiznám, že ke konci článku lehce přeháníme ovšem recepturou k jeho zpevnění bylo údajně i přidání vajec, unhošťského tvarohu a sýra. Jednalo by se tak o jediný most na světě, který se skládá i z těchto surovin. I když tyto přísady zmiňuje pouze pověst, tak možná právě této receptuře vděčí Karlův most za svou proslulou dlouhověkost.

    Zdroj: wikipedie



    Nepřehlédněte