Příbytky našich předků představuje skanzen v Přerově, nyní mu brání koronavirová opatření

1.2.2021
Jaroslav Svoboda

Jedno z nejnavštěvovanějších muzeí v přírodě, skanzen v Přerově nad Labem, je stejně jako jiná kulturně-vzdělávací zařízení, kvůli koronavirové krizi uzavřen. V tomto období není možné konat ani osobní badatelské návštěvy. Na co všechno se však můžete těšit, až krize opadne?

Trocha historie

Začátky, stejně jako v jiných odvětvích nebyly snadné. Rychlý pokrok v zemědělské výrobě, ale především převratné změny ve způsobu života venkovského obyvatelstva vedly během posledního půlstoletí k úplnému zániku tradiční české vesnice. Etnografové a památkáři se snažili v mezích svých možností tyto změny dokumentovat a alespoň něco z odkazu našich předků uchovat pro budoucí generace. Věděli, že ideálním řešením pro zachování zejména u památek lidového stavitelství je zachovat tyto objekty v prostředí, v němž vznikaly a plnily svou funkci. To je však možné jen ve výjimečných případech.

Co přibylo ve skanzenu ve Vysokém Chlumci? Dvě unikátní stavby

Proto se koncem šedesátých let ujala myšlenka zachránit v několika českých regionech, kde k tomu byly podmínky, alespoň menší soubory vybraných objektů přenesením do „záchranných skanzenů“ – specializovaných muzeí lidové architektury, národopisných muzeí v přírodě.

Prvním muzeem tohoto druhu v Čechách bylo Polabské národopisné muzeum v Přerově nad Labem, založené a otevřené v roce 1967. Muzeum se tak hrdě přidalo k moravskému muzeu v Rožnově pod Radhoštěm. Na počátku jeho historie byla snaha pracovníků bývalého střediska krajské památkové péče a zejména tehdejšího konzervátora pro lidovou architekturu arch. Ladislava Štěpánka a pracovníků Polabského muzea v Poděbradech zachránit z oblasti středního Polabí alespoň několik typických ukázek lidové architektury, která rychle a nenávratně pod vlivem tehdejších poměrů mizela z našich vesnic. Právě v té době procházela generální opravou památkově chráněná tzv. „staročeská chalupa“ čp. 19 v Přerově nad Labem a hledaly se možnosti jejího dalšího využití.

Bývala to panská kovárna, později přerovská rychta, v níž žili v minulých stoletích místní kováři a rychtáři Bělíkové. Populární „česká chalupa“ na Jubilejní výstavě v Praze roku 1891 inspirovala majitele přerovského panství prince Ludvíka Salvátora z toskánské větve Habsburků k tomu, že starobylé stavení v sousedství zámku nechal po roce 1895 vykoupit a upravit.

Přerovský skanzen vznikl jako čtvrtý v Evropě na konci 19. století. Založil ho majitel přerovského panství, arcivévoda Ludvík Salvátor Toskánský

Po osvobození zůstala chalupu prázdná a zdejší národní výbor ji využíval jen příležitostně pro různé osvětové akce. V roce 1967 se „staročeské chalupy“ ujalo poděbradské muzeum a umístilo do ní část svých bohatých národopisných sbírek se snahou dokumentovat tu národopis středního Polabí. Slavnostně otevřena pro veřejnost pak byla 27. dubna 1967.

Celý areál byl počátkem sedmdesátých let rozšířen ještě o myslivnu, její hospodářské zázemí a přilehlou zahradu. Do rohu této zahrady byl pak záhy mimo plán přenesen z Mrzek na Kolínsku zajímavý patrový chmelový špýchar. Jednoduché původní vjezdy do dvora myslivny nahradily kopie dvou selských bran z Českobrodska a z Poděbradska, na zahradě byl založen sad starých ovocných odrůd a celé prostranství muzea osázeno stromy a okrasnými keři. Realizace plánovaných přenosů vybraných staveb začala až v roce 1972 přenesením velké roubené chalupy čp. 7 z osady Draho u Nymburka.

To a mnohem více na vás čeká v Přerově nad Labem.



Nepřehlédněte