Přicházející mrazíky přijdou v nejhorší možný čas. Zatímco rostliny by se za normálních okolností na podzim postupně otužovaly a připravovaly na nízké teploty, letos část z nich přešla zpět do jarních vývojových fází, rozkvetla nebo vyhnala nové výhony a listy. Mrazy, které mají od čtvrtka do neděle zasáhnout téměř celé Česko, tak mohou napáchat neobvyklé škody.
Upozornili na to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe). Poškození mrazem podle nich může vést k oslabení růstu stromů v příští sezoně. Za výjimečnou zranitelností vegetace stojí letošní nahromadění teplotních extrémů.
Letošní rok je teplotně výrazně nadprůměrný. Klíčová je přitom hranice pěti stupňů Celsia, od níž se odvíjí aktivita rostlin. Kumulativní hodnoty teplot nad tuto hranici jsou letos rekordní, sice nižší než v roce 2024, ale srovnatelné s rokem 2023. Oproti dlouhodobému průměru z let 1961 až 2020 jsou podle lokality vyšší o 14 až 19 procent. Právě to v současnosti znamená, že vegetace je výrazně náchylnější na poškození podzimními mrazy, jak vědci vysvětlili.
Svou roli sehrála i posloupnost letošních výkyvů počasí. Po horkém a suchém létě přišel relativně teplý a vlhký podzim, který řadu rostlin přiměl znovu nastartovat jarní procesy. Vědci konkrétně zmiňují jírovec maďal, u nějž se na situaci podílí kombinace napadení klíněnkou jírovcovou a předchozí zátěže suchem a teplem. Tyto stresy vedly k předčasnému opadu listí a přípravu na zimní dormanci, tedy výrazné omezení fyziologických procesů, aby následně teplý a vlhký podzim část z nich opět „probudil“ ke kvetení. Stejný jev byl letos pozorován i u jabloní.
Stav vegetace dokumentují i satelitní data. Mapa aktuální kondice rostlin ukazuje, že množství chlorofylu je ve většině Česka vyšší, než je průměr za léta 2000 až 2025 pro toto roční období. V severní polovině země je místy dokonce o třetinu nad normálem, přičemž platí přímá závislost na množství podzimních srážek.
Botanik Kryštof Chytrý pro Seznam Zprávy tento týden uvedl, že některé rostliny změnou svého chování v průběhu roku reagují na nehostinné letní podmínky a že extrémní letní sucho mohou vnímat jako signál srovnatelný s mrazem.
Zdroj: autorský text / ČTK
