Na zprávě po dobu dvou let pracovalo 107 vedoucích vědců z 52 zemí světa. Poprvé byli vědci z větší části (z 58 %) z rozvojových zemí, jichž se problémy, týkající se půdy, krajiny a zemědělství, značně dotýkají. Ze zprávy, která má asi tisíc stran a hodně se zabývá regionální situací, vyplývá, že využívání půdy se na skleníkových plynech způsobených člověkem podílí 23 procenty. I ty je třeba, spolu s emisemi oxidu uhličitého v energetice nebo dopravě, omezit.
Podvýživa versus obezita
Problémem jsou sucha nebo požáry i plýtvání jídlem. Na jedné straně asi 820 milionů lidí na světě trpí podvýživou, na druhé téměř dvě miliardy lidí tíží obezita. Jídla je na planetě dostatek, plno se ho ale místo potřebným dostává do kontejnerů. Přístup je potřeba změnit, zároveň je nutné upravit stravovací návyky, především omezit spotřebu masa. Důležité je i šetrněji přistupovat k využívání půdy – obnovovat přírodní ekosystém.
Podle slov analytika Glopolisu Vojtěcha Koteckého je třeba, aby stát postupně intervenoval do toho, za jakých podmínek zemědělci dostávají dotace. Podmínky by měly být jasněji nastavené, což podle něj nejde ze dne na den.
Kukuřice, rýže, pšenice a sója
Ze zprávy vyplývá, že změna klimatu už nyní silně ovlivňuje produkci potravin, přičemž do budoucna bude tento vliv stoupat. Dopady budou odlišné v různých regionech. Přes 60 % veškeré sklizně tvoří kukuřici, rýže, pšenice a sója, produkce potravin je zcela závislá na tom, co s nimi bude.
„Například v oblasti subsaharské Afriky poklesne vlivem změny klimatu produkce kukuřice až o dvě pětiny do poloviny století a úroda pšenice může být o více než třetinu nižší,“ je uvedeno ve společné tiskové zprávě Klimatické koalice, Českého fóra pro rozvojovou spolupráci – FoRS, Greenpeace a Česka proti chudobě a nerovnostem ve spolupráci s Informačním centrem OSN. Tyto organizace v Praze přenášely a pro české publikum zajistily překlad tiskové konference ze Ženevy.
Začít se může už zítra
Zástupce České republiky v IPCC Radim Tolazs z Českého hydrometeorologického ústavu uvedl, že na zemědělských expertech z univerzit nyní bude, aby ze zprávy vytáhli to, v čem by mohla situaci zlepšit Česká republika. Ekolog Bedřich Moldan řekl, že důležité je, aby česká vláda vzala zprávu se vší vážností na vědomí. Kotecký řekl, že se „může začít už zítra“ – kupříkladu přijetím dávno připravené protierozní vyhlášky.
Podle Moldana zpráva nevyznívá katastroficky, byť situace je vážná, a dává naději na řešení. Ta je podle expertů právě třeba ve zvyšování organické hmoty v půdě, v protierozních opatřeních, obnově lesů, omezení odlesňování nebo plýtvání potravinami. To vše může zabránit oteplení až o půl stupně Celsia, přičemž zároveň je třeba srazit emise ze spalování fosilních paliv a průmyslu.
