mapa regionů
zavřít mapu

Stárnutí přináší prarodičům příležitost přemýšlet o výchovných chybách, které udělali u svých dětí. Role babičky nebo dědečka je šancí tyto nedostatky napravit, být vůči vnoučeti pozornější, dávat mu s větší trpělivostí a moudrostí více lásky a péče.
Vztah mezi vnoučaty a prarodiči je výjimečný a svou podstatou exkluzivní. I proto by jej správná babička a správný dědeček měli rozvíjet. Od prarodičů se mimo jiné vyžaduje být pro vnouče vzorem správného myšlení a chování. Je třeba si uvědomit, že dítě se více učí pozorováním než kázáním. Zkuste si proto hlídat, aby u vás vnouče nenarazilo na rozpor, že kážete vodu, ale pijete víno. Děti jsou schopní pozorovatelé a vysledují i drobné hříchy, které si pak pamatují do dospělosti.
Babičky a dědečkové jsou různí. Někteří si žijí vlastní život, jiní se o vnoučata naopak intenzivně starají. Ať už jde o intenzivní péči nebo odcizení, žádný extrém není pro vnouče dobrý. Ideální je balancovat mezi respektem rodičovských standardů a bezpodmínečným přijetím, které je pro vnoučata bezpečné a inspirativní do budoucích vztahů. Zároveň jim tím poskytnete vzor, jakmile jednou sami vstoupí do vaší role.
Hodně babiček a dědečků volí „rozmazlovací taktiku“. Pokud je tento projev lásky prováděn s mírou a správným přístupem, má pozitivní dopad. Pro milující prarodiče je zpráva, že se opět s vnoučaty uvidí, velkou radostí. Pomáhá jim to opět si prožít něco z jejich dávného dětství. V roli rodičů měli odpovědnost za rodinu, budovali svou kariéru a domov. A nyní jsou ve fázi, kdy svých cílů již dosáhli, a je čas na odpočinek. Proto pro ně může být čas s vnoučaty tak důležitý. Dává jim prostor k relaxaci a radostným okamžikům.
Prarodiče svá vnoučata rádi hýčkají a domnívají se, že je to způsob, jak projevit svou lásku a náklonnost bezpodmínečným způsobem, který nemohli v tak svobodné formě vyjádřit u svých vlastních dětí. Nic se ale nemá přehánět. Mohlo by se totiž stát, že svá vnoučata zkazíte a dovedete je až k neochotě dodržovat pokyny rodičů, učitelů a jiných autorit. Pokuste se pomoci svému vnoučeti pochopit, že ho máte bezpodmínečně rádi, ale že pro spokojené fungování ve světě je nutné dodržovat jisté úkony, které se od něj očekávají. Jako prarodič na to máte nejlepší pozici. Můžete mu tím pomoci porozumět, jak je důležité dodržovat určitá životní pravidla. Jinak bude mít tendence se světem bojovat, neadekvátně se vymezovat, což povede k nespokojenosti v dospělém životě.
Spíše než dárky překvapte svá vnoučata jejich oblíbeným jídlem nebo nějakou sladkou dobrotou. A jakmile společně zasednete k jídlu, navažte s nimi přátelský rozhovor. Vyprávějte jim poutavý příběh třeba o vašem mládí nebo o dětství jejich rodičů. Předáváte tak vnoučatům rodinné dědictví.