Na Hodonínsku našli ornitologové mladého samce luňáka v pozici typické pro otravu, měl křečovitě roztažená křídla a zaťaté pařáty, ještě s kusem masa v zobáku. Vysílačka signalizovala, že se nepohnul dva dny. „Luňák dostal vysílačku jako mládě v roce 2018 na Hodonínsku. Letos, kdy by dosáhl tří let, mohl poprvé hnízdit a podle pozorování se již zdržoval v páru,“ uvedl Gašpar Čamlík z Jihomoravské pobočky ČSO.
Vysílačky připevněné na záda ptáků jsou způsob, jak mohou ornitologové monitorovat pohyb vzácných dravců a odhalit tak případné nebezpečí či úhyn. Vysílačkou je vybaven i bratr otráveného luňáka a také jejich matka. Časté a přesné údaje o místě pobytu konkrétního ptáka poskytují ornitologům poznatky, které jsou jinak nezjistitelné. „Díky vysílačce víme, že tento samec luňáka zimoval v Itálii a vrátil se zpět do oblasti svého narození, aby tu založil rodinu. K tomu už ale nedošlo,“ uvedl Čamlík.
Psí terénní jednotka ČSO následně prohledávala oblast o velikosti téměř jednoho kilometru čtverečního. Asi 40 metrů od luňáka dohledala mrtvou káni lesní, také s pařáty křečovitě sevřenými, které ukazují na umírání po požití jedu. Oblast na jižní Moravě patří k dlouhodobě problematickým.
K dalšímu případu mrtvého luňáka červeného vyjela psovodka ČSO Klára Hlubocká v tomto týdnu na Litoměřicko. I tento pták byl vybavený vysílačkou, která ornitologům signalizovala, že se nepohybuje. „Mrtvý luňák ležel na poli a jeho pozice se zaťatými pařáty naprosto jasně ukazovala na otravu,“ uvedla Hlubocká.
Policie podle ornitologů vyšetřuje oba případy jako trestné činy. Traviči a pytláci k trávení zvířat podle ornitologů používají nejčastěji nástrahu s nervovým jedem karbofuranem, po jehož požití zvíře umírá bolestivě v křečích.
Karbofuran je vysoce toxický nervový jed, který způsobuje ochrnutí dýchacího svalstva a smrt udušením. V celé EU je od roku 2008 zakázaný, dříve ho používali zemědělci. Každoročně je jím v celé ČR otráveno mnoho divokých zvířat, ale i třeba psů či koček. Ke smrtelné otravě stačí nepatrné množství vysoce toxické látky.
Jen za rok 2020 ČSO zaznamenala 51 nelegálně zabitých ptáků, většinou šlo o otravy. Od roku 2017, kdy existuje terénní psí jednotka, ČSO zdokumentovala a předala policii 80 případů, jejichž obětí se stalo více než 200 ptáků. Letos si policie od ČSO zatím převzala šest případů.
adp/ČTK
