Klapý toto drama uvádí jednoduše pod názvem Čarodějky, a diváci se tak díky tomuto představením přenesou do roku 1692, kdy došlo v americkém Salemu zřejmě k nejslavnějšímu čarodějnickému procesu všech dob a pro nařčení z čarodějnictví zde bylo popraveno čtrnáct žen, pět mužů a dva psi. V naprostém davovém šílenství plném lží, pomluv, hysterie i touhy po pomstě manžele udávali ženy, synovci tety, dcery matky a sourozenci jeden druhého.
Vznik hry samotné byl ovšem autorem od počátku zamýšlen jako reflexe pronásledování amerických levicových intelektuálů pro jejich údajnou protiamerickou činnost v první polovině 50. let minulého století v rámci takzvaných Mccarthiovských procesů. Rádobydivadlo ji v režii a úpravě Václava Špirita uvádí zároveň jako reakci na politické procesy v komunistických zemích téže doby.
Přestože bylo ve Štětí možná více herců na jevišti než diváků v hledišti, ti, kteří přišli, určitě mrazivé drama v podání ochotníků z Klapý ocenili.
