Starý Plzenec, dalo by se říci, prastará, původní Plzeň, se nachází asi devět kilometrů od centra její mladší, nesrovnatelně větší jmenovkyně. Vznikl v době dosti významné pro přemyslovský rod. Na knížecí stolec nastupuje Boleslav II. jeho sestra Doubravka brzy porodí prvního polského krále Boleslava Chrabrého a v Praze je založeno biskupství. První a významný stupeň státní suverenity. Ještě to však potrvá dlouhých dvacet let, než se podaří vyštípat z Čech biskupa Vojtěcha, toho protivného Slavníkovce, a zlikvidovat konkurenční rod.
Dokud člověk nemohl spoléhat na sílu svých zbraní, musel o pomoc žádat přírodu. Od pradávna proto stavěl svá sídla na vyvýšených místech. Mělo to řadu výhod. Rozvodněná řeka v údolí už nehrozila. Bylo vidět daleko do krajiny, dříve kvůli stádům zvěře, později kvůli nepříteli.
I zde, ve Starém Plzenci. Keltská oppida, v době, o které mluvíme, byla již dávno mrtvá a opuštěná. I antický svět byl v troskách a na tom, co z něho zbylo, se dříve barbarské národy pokoušely vybudovat civilizaci na křesťanských základech.
Cílem výletu je raně středověké, slovanské hradiště Hůrka. Kroniky se o něm zmiňují v souvislosti s rokem 976, kdy si bavorské vojsko přijelo do Čech pro svůj první výprask. Určitě nezabloudíte, na hradiště vás zavede žlutá, turistická cesta nebo naučné stezky s informačními tabulemi. Staroplzenecká a Stará Plzeň a kupci. Ta začíná v místech, kde ležela západní brána a vede po opyši, k jediné stojící památce na tomto bývalém hradišti. K rotundě sv. Petra a Pavla z desátého století.
Je to státem chráněná památka, a současně nejstarší stojící kostel v západních Čechách. Budete odměněni dalekými výhledy do krajiny, především na nedaleko stojící hrad Radyni, který dal vystavět Karel IV. Na relativně malém prostoru hradiště naleznete zbytky mohutných valů, a základy několika dalších kostelů. Je zajímavé, že při stavbě obranné zdi byla použita stejná metoda, jakou o tisíc let dříve používali oblíbení Keltové. Mohutný, dřevěný rošt, vysypaný kameny, u kterého lícovala pouze přední část hradby.
Hradiště kontrolovalo významnou obchodní stezku směrem do Bavorska. Především na Norimberk a Řezno. Na počátku jedenáctého století zde dokonce byla i mincovna, kde se razily stříbrné denáry osudem usmýkaného knížete Jaromíra. K založení významného středověkého města byl však tento prostor příliš malý a tak se sídlo přestěhovalo na soutok čtyř řek. Tak vznikla Plzeň, kterou známe dnes. Starý Plzenec však nic neztratil na svém významu. Už třeba jen proto, že se s jeho výrobkem setkáváme při nejrůznějších oslavách. Až se ozve charakteristický zvuk bouchnutí otevírané láhve od Bohemia sektu.
