Ministerstvo financí USA ruské vládě znemožnilo platby za dluh prostřednictvím amerických bank. Bidenova administrativa tak dále přitvrzuje ekonomické sankce vůči Rusku, tentokrát v reakci na masakr v Buče.
Jestliže Rusko nemůže účty u amerických bank využít, bude muset vyplácet věřitele buď z devizových rezerv – té části, která není zmrazená. Anebo z nových příjmů, získaných už po invazi, které má Rusko zejména z prodeje zemního plynu a ropy státům Evropské unie. Třetí možností pak už je jenom bankrot.
Rezerva na půl roku
Devizové rezervy ruské centrální banky k 25. březnu klesly na 604,4 miliardy dolaru. To je jejich nejnižší úroveň od loňského srpna. Na začátku invaze ruská centrální banka část rezerv odprodala, aby za ni nakoupila rubly, a podpořila tak kurs ruské měny.
Tehdy ještě nebyly její devizové rezervy zmrazeny. Nyní je podle Ruska zmrazena zhruba polovina rezerv, tedy může disponovat s částkou mírně převyšující 300 miliard dolarů, rezervy mu tak vystačí zhruba na 6,5 měsíce. Alespoň pokud by každý měsíc odčerpávalo zhruba 40 miliard dolarů jako v prvním měsíci po invazi. Rusko ale využitelné, nezmrazené rezervy drží ve fyzickém zlatě nebo čínské měně.
Rusko tak zřejmě bude nakonec muset přistoupit k výplatě svých věřitelů z prostředků, které utrží zejména z prostředků získaných vývozem energií. Západní sankce se totiž ruskému energetickému sektoru z velké části zatím vyhýbají. Zejména země Evropské unie v čele s Německem odmítají razantní odstřižení od dodávek ruských energií, jelikož se obávají fatálního neblahého dopadu na své ekonomiky.
Za ruble
Za energie Rusko od EU získává zhruba 850 milionů dolarů denně. Celkově má letos Rusko inkasovat za vývoz energií 321 miliard dolarů, odhaduje Bloomberg. Tyto prostředky bude nadále inkasovat hlavně v dolarech a eurech. Zřejmě je však budou inkasovat státní banky, jako je Gazprombanka, čímž Rusko docílí toho, aby tyto banky zůstaly uchráněny sankcí. Například právě Gazprombanku nyní sankcionuje pouze Británie, EU ani USA nikoli.
Státní banky budou devizy získané za prodej plynu, ale zřejmě také dalších surovin, jako je ropa, uhlí, kovy nebo dokonce dřevo či obilniny, směňovat za rubly a rublové částky posílat příslušným dodavatelským podnikům typu plynárenského polostátního kolosu Gazprom. Kreml tak získá až sto procent deviz z prodeje klíčových surovin. Tyto devizy, nejčastěji eura a dolary, pak bude Kreml moci využívat právě také k výplatě věřitelů, tedy držitelů ruských dluhopisů. A nějaký čas tak oddalovat svůj bankrot.
Bankrot za osm tisíc
Pokud by se ale celá EU dohodla na odpojení od dodávek ruských energií, je blízký ruský bankrot nevyhnutelný. Nutno však říci, že v případě úplného embarga by zrovna Česko patřilo mezi ekonomicky vůbec nejvíce zasažené země. Embargo by však bylo i tak zvládnutelné, jelikož by českou ekonomiku připravilo o zhruba jedno procento jejího celkového ekonomického výkonu.
Podle prognózy ministerstva financí má letos hrubý domácí produkt činit 6617 miliard korun, jedno procento tedy odpovídá zhruba 66 miliardám korun. O tolik by tedy přišla v základním scénáři zmíněné studie česká ekonomika, pokud by došlo na úplné přerušení dodávek ruských energií do ČR. V přepočtu na jednoho dospělého obyvatele ČR je jedná o částku zhruba 7600 korun. A to je cena, kterou by každý dospělý Čech zaplatil za to, že Rusko zbankrotuje.
Autor je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a hlavní ekonom Trinity Bank.
