Již tak závratná rychlost zdražování pohonných hmot v ČR se ještě zvyšuje. Za poslední měsíc nafta zdražila více než o 13 Kč/l. Dopravci podezřívají čerpací stanice, že situace zneužívají a navyšují si marže. Ty to odmítají. Pohonné hmoty každopádně rychle zdražují k úrovni 50 Kč/l.
Dopravci varují, že každý z nich, kdo v Česku podniká, je nyní ohrožen krachem. Například největší sdružení silničních dopravců v ČR, Česmad Bohemia, má zhruba 2200 členských firem a subjektů. Podle prezidenta sdružení Josefa Melzera je každý ze členů nyní ohrožen krachem.
Krach dopravce znamená, že může váznout zásobování, třeba i s potravinami, léky nebo zdravotními potřebami. Plošnější problémy dopravců tak mohou signalizovat otřes nejen ekonomický, ale i sociální. Dopravci jsou přitom nyní ve ztrátě čítající až čtyři koruny na každý kilometr. To je ztráta, která se za měsíc načítá do statisíců a posléze milionů, ba desítek milionů, takže dopravce nemůže takovou ztrátovost zvládat dlouhodobě.
Chtějí po vládě úlevu
Dopravci i proto tlačí na vládu, aby přijala opatření, které jim uleví. Nejlépe by se mělo jednat o kombinaci opatření. Kombinace opatření by cenu pohonných hmot mohla vrátit opět na úrovně začínající trojkou. Co může vláda dělat? Má v zásadě šest možností.
Může snížit spotřební daň. Dopravci uvádějí, že bez problému lze snížit spotřební daň o 1,60 Kč/l. To by však při nárůstu ceny o zhruba 13 Kč/l za poslední měsíc zase tolik nepomohlo. Proto dopravci přicházejí i s tím, že by se mohla přechodně spotřební daň zcela zrušit. Takový krok by však mohl narazit v Bruselu.
Vláda také může snížit uplatňovanou sazbu DPH, jak tak od února na půl roku učinila vláda v Polsku. Nabízí se přechodné ukončení přimíchávání biosložky, které pohonné hmoty uměle zdražuje. To zlevní pohonné hmoty ale jen o jednu až dvě koruny. Dalším z řešení je zastropování cen. Částku nad „stropem“ by stát čerpacím stanicím a dalším dodavatelům pohonných hmot dorovnával za peníze daňového poplatníka. Dalším z řešení je adresný program podpory pouze části firem a části domácností. Těch nejvíce zasažených. Dopravci konečně také míní, že by situaci mohl zlepšit apel vlády na čerpací stanice, ať situace nezneužívají a nenavyšují si marže.
Enormní zdražování
Historicky rekordní je také samotné tempo zdražování uplynulého týdne. Cenové úrovně i tempo zdražování jsou tak enormní, že to neodpovídá aktuálnímu stavu na trzích s ropou, ani vývoji kurzu koruny k dolaru. Zřejmě tedy opravdu dochází k tomu, že distributoři a čerpací stanice v ČR si neobjektivně navyšují marže, „mastí si kapsu“, pod vlivem momentální napjaté situace související s válkou na Ukrajině a jejími ekonomickými dopady, zejména v podobě růstu cen energií a obecné inflace.
Ceny ropy ve světě se tento týden přiblížily svému rekordu z roku 2008, ale nepřekonaly jej. Průměrná korunová cena barelu ropy v posledních 20 dnech přitom činí zhruba 2300 korun, stejně jako například v první polovině července 2014. Přitom tehdy činila průměrná cena nafty zhruba 36,40 koruny za litr, zatímco dnes zmíněných více než 49 korun za litr. Loni se navíc o korunu na litr snižovala spotřební daň z nafty.
Zohledníme-li obecnou inflaci, pak 36,40 Kč roku 2014 odpovídá v roce 2022 zhruba 43 korunám. Něco ale vezme zpátky zmíněné snížení spotřební daně, takže jsme opět poblíž 42 korun. Ceny nafty u čerpacích stanic jsou tedy dnes stále o zhruba sedm korun na litr vyšší než v červenci 2014, a to po zohlednění ceny ropy, kurzu koruny k dolaru, daní i obecné inflace. Do cen samozřejmě mohou vstupovat i další faktory (např. cena zmíněné biosložky pohonných hmot), ale ty už jsou méně podstatné než tyto čtyři zmíněné, a nemohou vysvětlit tak propastný rozdíl v ceně tehdy a teď. Jediným vysvětlením se zdá být opravdu odlišné stanovení marží, které jsou nyní zjevně citelně vyšší než před osmi lety.
Autor je členem ekonomické rady vlády (NERV) a hlavní ekonom Trinity Bank
