Lemuři jsou ale jako celek podle Červeného seznamu IUCN počítáni mezi ohrožené živočichy. Ohrožuje je rozvíjející se hospodářství Madagaskaru a nárůst tamní populace. Jsou totiž ničeny jejich přírodní biotopy, mnohé lesy jsou hromadně mýceny za účelem prodeje dřeva, v dříve neprostupných lesích jsou budovány silnice, z bývalých rozsáhlých pralesů se stávají pole nutná k zabezpečení obživy pro neustále se rozrůstající ostrovní populaci.
Všechny druhy lemurů jsou chráněny na mezinárodní úrovni formou CITES („Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin“, jinak známá též jako Washingtonská úmluva). Byla tak zavedena zákonná opatření pro potírání nelegálního obchodu s těmito vzácnými zvířaty.
Tato poloopička dokáže zaujmout zejména díky svým velikým očím, jež dokážou člověka téměř zhypnotizovat. Lemur se však velmi odlišuje od ostatních primátů a existuje mnoho druhů této poloopice.
Zajímavý je také jeho prapředek, dnes již zcela vyhubený. Ten se nazýval Megaladapis. Toto zvíře připomínalo středně velkého kopytníka, přibližně velikosti osla, který měl údajně obtíže s pohybem. Jeho hmotnost prý mohla dosahovat až 200 kilogramů. Byl velmi pomalý, ale stavba těla mu umožňovala šplhání po stromech. Největší jeho nalezená lebka měřila více než třicet centimetrů a připomínala lidský obličej. Tento tvor se živil jen rostlinnou potravou a k získávání kořínků používal drápy na tlapách. Druhy, které však na Madagaskaru přežily až do dnešních dnů, můžeme označit za živoucí fosilie.
