S násilím kvůli pohlaví nebo genderové identitě se na evropských vysokých školách setkalo 62 procent lidí

25.11.2022
Doris Drienová

S násilím namířeným proti někomu z důvodu jeho pohlaví či genderové identity se setkalo 62 procent lidí ve výzkumných organizacích v Evropě. Vyplývá to z průzkumu vědeckého týmu pod vedením Anke Lipinsky pro evropský projekt UniSAFE. Výzkumu se zúčastnilo asi 42.000 zaměstnanců a studentů ze 46 vysokých škol (VŠ) a výzkumných ústavů v 15 evropských zemích včetně Česka. Výsledky zástupci týmu představili na konferenci k sexuálnímu násilí na VŠ. Potřebu věnovat se problému genderově podmíněného násilí na akademických pracovištích zdůraznil i ministr školství Vladimír Balaš (STAN). Konference se koná K předsednictví Česka v Radě EU.

Většina účastníků průzkumu byli studenti VŠ, 43 procent respondentů byli zaměstnanci institucí. Z 67 procent odpovídaly ženy, tři procenta respondentů se identifikovala jako nebinární. Alespoň s jednou podobou násilí proti někomu kvůli jeho pohlaví se od doby, co ve výzkumné instituci začali pracovat nebo studovat, setkalo 62 procent respondentů. Ženy uváděly zkušenost s tímto násilím častěji než muži. Setkalo se jich s ním 28.166, tedy 66 procent žen, které v průzkumu odpověděly. U mužů to bylo 56 procent.

Nejčastější formou genderově podmíněného násilí, s níž se dotazovaní setkávali, bylo psychické násilí. S nátlakem, nevhodným zacházením, ponižováním a podobně se setkalo 57 procent lidí, se sexuálním obtěžováním se potýkalo 31 procent. Méně časté jsou podle průzkumu on-line násilí, které může mít podobu kyberšikany nebo nesouhlasného šíření sexuálně laděných obrázků a zpráv, a sexuální násilí zahrnující jakýkoli sexuální akt na jednotlivci bez jeho souhlasu.

Z těch, kteří genderově podmíněné násilí zažili, ho nahlásilo 13 procent, uvedli autoři průzkumu. Oběti podle nich nehlásí své zneužití nejčastěji proto, že si nejsou jisté, zda byl čin natolik závažný, aby bylo třeba jej prošetřit. Dalším častým důvodem je to, že v době incidentu nepoznali, že se jedná o násilný čin, dodali průzkumníci.

Vědkyně Zuzana Andreska z projektu UniSAFE uvedla, že 62 procent do průzkumu zapojených institucí se snaží genderově podmíněné násilí potlačovat. Zavádějí preventivní opatření, snaží se chránit oběti a stanovují disciplinární opatření, řekla.

Podle Balaše není možné tento problém v akademické sféře přehlížet. Naopak je třeba zajistit, aby evropské výzkumné organizace a univerzity byly schopné poskytovat bezpečné prostředí pro vědeckou práci, uvedl.

Po tomtéž volají i členové studentských organizací, které se prevenci a řešení sexuálního obtěžování či násilí na VŠ věnují. Je podle nich potřeba, aby univerzity nabízely lidem, kteří o problému promluví, dostatečnou podporu, problémy nepřehlížely nebo je nebagatelizovaly. Podle Anny Schubertové z iniciativy Nahlas, která se věnuje sexualizovanému násilí na Univerzitě Karlově v Praze, a zástupkyně francouzské organizace CLASHES jsou nezbytná prevence a jasně daná pravidla pro vztahy na akademické půdě.

Zdroj: ČTK



Nepřehlédněte