Do toho tu poetické, tu humorné povídání i hra na saxofon. A všechno s naprostou samozřejmostí. Hodina a půl uplynula a vyprodaný sál tleskal vestoje. Obecenstvo tak mohlo vidět mnoho tváří Jitky Molavcové – vážnou šansonovou i rozvernou, jak ji většinou známe.
Zazněly i písně známé z repertoáru Hany Hegerové – Lásko má nebo Barová lavice. Nebo Ježkova známá o třech strážnicí před strážnicí „Nehádejte se prosím vás“. Jitka Molavcová recitálem zčásti provázela jako svým profesním životem.
Nevěř člověku, který tvrdí, že zná pravdu
Zároveň připomněla, že podle historických pramenů se v Domě u Kamenného zvonu zřejmě narodil Karel IV. Citovala i jeho výroky, například: „Nikdy nevěř člověku, který tvrdí, že zná pravdu“. Diváky pozvala i na svá další vystoupení – do Semaforu, na Karlštejn či do Rudolfina.
Jitka Molavcová potvrdila, že je dobrá zpěvačka, herečka i muzikantka. A také moudrá žena, od které se lze mnohé dozvědět i mezi písničkami. Její řeč měla jasný scénář, hlavu a patu, přičemž zapadala do programu jak puzzle. Navíc je neuvěřitelné, že léta se na ní jaksi nepodepisují!
Zřejmě dočasné obydlí rodičů Karla IV.
Dům u Kamenného zvonu je je zbytkem residence pocházející asi z první poloviny 14. století, nejspíš tam bylo dočasné obydlí Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského (tedy rodičů Karla IV.), když pobývali v Praze.
K přestavbě domu došlo v 15. až 19. století. Při rekonstrukci v letech 1975-1987 byla odkryta a obnovena gotická fasáda, uskutečnil se tedy návrat ke gotice, kterou v mezičase nahradila barokní podoba domu.
