Červencový průzkum agentury STEM/MARK mezi pěti sty respondenty staršími 18 let ukázal, že největší překážkou při používání umělé inteligence je pro české uživatele nedůvěra ve správnost jejích výstupů. Tři pětiny dotázaných uvedly, že jim při práci s AI chybí jakákoli záruka, že mohou jejím závěrům věřit. Zajímavé přitom je, že tuto potřebu jistoty pociťují častěji právě ti, kteří mají k umělé inteligenci kladný vztah.
Lidé by podle průzkumu uvítali, kdyby AI jasně sdělovala, z jakých zdrojů čerpá, jak ke konkrétní odpovědi dospěla, k jakému časovému období se její výstup vztahuje nebo zda odpověď spíše odhaduje. Zuzana Švalbová ze STEM/MARK to shrnula slovy: „AI nemusí pořád tvářit jako stoprocentní zdroj. Když si není jistá, mohla by se naučit říct nevím a nevymýšlet hloupost nebo falešnou informaci.“
Celkově přitom vnímá umělou inteligenci pozitivně 85 procent respondentů, přičemž tito uživatelé ji zároveň používají výrazně častěji, a to denně nebo alespoň týdně. Zbývajících 15 procent má k AI negativní vztah a sahá po ní jen výjimečně. Více než 70 procent kladně naladěných uživatelů je s výstupy AI převážně spokojeno a nejčastěji ji využívají k vyhledávání informací, překladům nebo generování obrázků. Skeptici naproti tomu AI používají na podstatně užší okruh úkolů a 22 procent z nich s jejími výstupy spokojeno není.
Odborníci upozorňují, že přidání časové reference k odpovědím AI je technicky schůdné, hodnocení pravdivosti je však složitější problém. Modely jsou trénovány tak, aby generovaly pro uživatele co nejužitečnější a nejpravděpodobnější odpověď, přičemž pravděpodobnost a pravdivost jsou dvě různé věci. Model pracuje s četností výskytu navazujících textových řetězců, nikoli s faktickou správností informace. „Zatím tedy zůstává kritické posouzení výstupů AI na nás, na člověku. A zatím je to stupeň, ve kterém nás AI nenahradí,“ uzavřela Švalbová.
Zdroj: autorský text / ČTK
