Společnost Skanska se znovu snaží o to, aby mohla dotěžit zásoby kamene v lomu Zárubka u Vrbatova Kostelce na Chrudimsku. Záměr byl v roce 2017 v procesu EIA, což je posouzení vlivu záměru na životní prostředí, ukončen vydáním nesouhlasného závazného stanoviska krajského úřadu Pardubického kraje. Nesouhlasily s ním ani některé okolní obce. Firma si nechala zpracovat nové posouzení, ministerstvo životního prostředí dokumentaci vrátilo k doplnění, vyplývá z Informačního systému EIA.
Oproti předchozímu záměru se o něco zmenšil rozsah dotčené plochy v dobývacím prostoru z 14,06 hektaru na 13,06 hektaru. Důvodem je trvalé zachování železniční vlečky a také valu nad horní etáží směrem k obci Leštinka. Plocha prostoru nově zahloubených etáží se nezměnila a činí 8,20 hektaru, Skanska chce v lomu těžit 300 tisíc tun kameniva za rok. Podle dokumentace se omezí doba transportu kamene v pracovní dny, doprava by se měla rozdělit přes Prosetín a přes Kvasín a mělo by se zlepšit zařízení na snižování prašnosti z provozu lomu a z procesu technologické výroby. Platnost dosavadního rozhodnutí o povolení hornické činnosti je časově omezena do 31. prosince 2022.
Ministerstvo požaduje přepracování dokumentace a její doplnění například o možnost kumulace plánu s jinými záměry nebo zhodnocení rizika imisí prachu z těženého kamene, který má zvýšenou radioaktivitu, v celém plánovaném dvacetiletém období provozu záměru. Požaduje také doplnit dopravní studii a zpřesněný hydrogeologický posudek.
Proti pokračování těžby se v roce 2017 postavily obce v okolí lomu, například Prosetín. Nechtěly, aby těžké, prašné a hlučné kamiony jezdily skrz vesnice a ničily silnice. Výhrady měly i Leštinka a Vrbatův Kostelec. V současnost Prosetín pokračování těžby striktně neodmítá, požaduje však splnit některé podmínky. „Kamenem úrazu je doprava, to nabralo mnohem silnější dimenze než kdykoliv předtím, za poslední roky se násobně zintenzivnila. Zajímá nás také, co bude s lomem po ukončení těžby a rekultivaci,“ řekl starosta Michal Vychroň. Uvedl, že železniční vlečka by podle jeho mínění byla schopná přepravovat veškerou produkci lomu po dráze místo po silnici.
Prosetín také chce, aby Ústav zdravotnických informací a statistiky zpracoval datovou analýzu nádorových onemocnění v obcích v okolí lomu. Podle některých obyvatel totiž existuje podezření na zvýšený výskyt onemocnění a nemocí štítné žlázy u dětí. „Ano, máme na úřadě podněty od občanů, kteří na tento vliv upozorňují. Historicky je známo, že v Prosetíně kameníci umírali na rakovinu, to ostatně vědí i samotní onkologové. Vy jste z Prosetína, tak to jo, komentují to v rozhovoru s pacienty. Potíže se štítnou žlázou u dětí jsou tu také. Zajímavé je, že se těmito věcmi v minulosti nikdo nikdy nezabýval. Státní úřad pro jadernou bezpečnost kdysi napsal ve vyjádření, že v tomto směru žádný problém není,“ uvedl už dříve starosta Vychroň. Na výsledek zatím obec čeká. „Do připomínek EIA jsme zpracovali, že doporučujeme nevydávat rozhodnutí do doby, než datovou analýzu všichni dostaneme,“ dodal Vychroň.
Podle České geologické služby z aktuálně využívaných 18 ložisek kameniva v Pardubickém kraji funguje 16 a do roku 2032 zůstanou v provozu pouze čtyři. Třetina má dokonce velmi nízkou životnost a skončí v průběhu několika let. „Nejvyšší roční produkci zaujímají ložiska Chvaletice, Skuteč-Litická, Jaroměřice-Chornice-Šubířov a dále tři ložiska, která patří do kategorie s nízkou životností, a to Vrbatův Kostelec-Zárubka, Žumberk-Vížky a Zdechovice-Strážník,“ uvedl ložiskový geolog Josef Godány z České geologické služby. Některé lomy by bylo možné rozšířit či zahloubit.
Sto/ČTK
