Majitelé nemovitostí z dotčených oblastí, mezi kterými jsou i vlastníci ubytoven, mohou proti vyhlášce podat námitky. Pokud nějaké přijdou, bude se s nimi město muset vypořádat. Brzy poté, co to udělá, by měla vyhláška vstoupit v platnost.
Chceme zastavit příliv sociálně slabých
Město chce mimo jiné snížit kriminalitu, která ve Slaném v uplynulých letech stoupla, přestože obecně ve středních Čechách klesá. „Naším cílem je zamezit přílivu sociálně slabých občanů do města Slaný,“ řekl ČTK starosta města Martin Hrabánek (ODS).
Vyhláška zahrnuje například Pražské sídliště, sídliště na Dolíkách, sídliště zvané Vojenčák, Ouvalovu ulici, Wilsonovu ulici a řadu dalších. Ve vymezené oblasti jsou čtyři ubytovny s kapacitou více než 250 lůžek. Vzniku dalších ubytoven chce město zabránit. Řada obyvatel lokality je podle analýzy radnice závislá na sociálních dávkách, jde o lidi ohrožené společenským vyloučením.
Policisté ve Slaném často řeší krádeže nebo násilnou trestnou činnost. Za loňský rok také zjistili přes 70 případů drogové kriminality. Časté jsou i přestupky proti majetku, veřejnému pořádku a občanskému soužití, městský úřad eviduje za minulý rok přes 900 přestupků.
Desetina obyvatel má krku exekuci
Z více než 15 000 obyvatel města má přibližně desetina problém s exekucí. Počet exekucí přesahuje 8400, někteří lidé jich mají několik. Dohromady jde o vymáhání částky téměř 400 milionů korun.
Podle starosty se město nezříká odpovědnosti za rozvoj území a sociální rozvoj jeho obyvatel. Nadále bude pracovat na preventivních projektech a spolupracovat s Agenturou pro sociální začleňování.
Podobnou vyhlášku chystá také Kladno, chce tak omezit obchodování s dávkami na bydlení. Sociální dávku na bydlení v Kladně nyní pobírá měsíčně kolem 760 žadatelů. Město se obává zhoršení sociálních problémů i zhoršení bezpečnostní situace.
Vyhláška má řadu kritiků
O tom, že s vyhláškou již dříve přišlo Kladno, jsme psali podrobněji v čísle 4/2017 Našeho REGIONu. Města mohou tuto vyhlášku přijmout díky novelizaci zákona o hmotné nouzi. Označily ji ale za problematickou veškeré senátní výbory, které ji projednávaly. Stejně tak se proti ní postavili i odborníci z Platformy za sociální bydlení, kteří zároveň iniciují podání ústavní stížnosti.
„Na jedné straně tu máme pomoc garantovanou státem pro každého občana v hmotné nouzi, včetně principu rovnosti, a na druhé straně nyní stojí starostové, kteří si dokážou v parlamentu prosadit, že o této státní pomoci budou rozhodovat u konkrétních lidí sami. Je to stejné, jako kdyby se nějaký starosta rozhodl, že ve svém městě nechce seniory, a zablokoval pro ně výplatu důchodu,“ vyjádřil se k novele předseda Platformy pro sociální bydlení Štěpán Ripka. Podle něj tento krok nevyřeší ani boj proti spekulantům s byty. V lokalitě, na kterou vyhláška platí se sice situace může zlepšit, problém se jen se značnými náklady přesune jinam.
