Slavné pražské mordy: Nešťastná smrt strážmistra Velíška

1.12.2021
Jitka Kačánová

Mohlo to skončit pouhou loupeží 47 tisíc korun, což byly v roce 1974 opravdu velké peníze. Jenže náhodou šli kolem dva příšlušníci tehdejší Veřejné bezpečnosti a pachatele ozbrojeného přepadení pošty na Těšnově začali pronásledovat. Strhla se přestřelka a čtyřiadvacetiletý Jiří Velíšek, otec ročního dítěte, následkům zranění o pár dnů později podlehl.

Prsty v jeho smrti měl prý pozdější šéf českého podsvětí, romský gangster Antonín Běla. A v jeho smrti zase další kmotr František Mrázek. Případ se ale nikdy nevyšetřil, ředitel policejního muzea Radek Galaš si myslí, že hlavně kvůli zkorumpovanosti tehdejších vyšetřovatelů případu.

Korupce vyšetřovatelů?

Mezinárodní den žen 8. března 1974. Kolem sedmé hodiny večerní skupina ozbrojených pachatelů vyloupila pražskou pošty nedaleko Florence. Jednomu z příslušníků VB, kteří je začali pronásledovat, prostřelili játra a tlusté střevo. Následky zranění byly pro mladého strážmistra Velíška devastující.

Při pátrání po pachateli kriminalisté vyslechli na deset tisíc svědků a vytipovali si 47 podezřelých. Mezi hlavní z nich patřili i Antonín Běla z bohaté rodiny romských kotlářů a jeho možný spolupachatel Josef Štaubert. Oba byli prokazatelně na místě činu, nicméně podle vyšetřovatelů údajně chyběly přímé důkazy, na základě kterých by je mohli obžalovat. Ale podle Galaše byla příčina v něčem jiném. „Myslím, že se ta vražda na Těšnově tehdy neobjasnila, protože tam musela sehrát svou roli korupce. Jinak není možné, že se včas neudělaly testy krevních stop z místa činu,“ řekl před časem magazínu Reportér Galaš. Po prostudování spisu k případu, který čítá desítky tisíc stran, došel k závěru, někdo s krevními stopami po vraždě strážmistra Velíška manipuloval. „Bylo to zkorumpované. Běla měl už tehdy zaháčkované lidi u policie,“ tvrdí Galaš.

Král podsvětí

Antonín Běla sice počátkem 70. let ještě neovládal podsvětí natolik jako například v 80. a zejména později v 90. letech, nicméně už tehdy o něm příslušníci bezpečnosti dobře věděli. Měl za sebou několik pokusů o nelegální přechod hranice, krádeže a hlavně násilné trestné činy. A také pobyt na psychiatrii, kde lékaři zjistili, že jeho inteligence se pohybuje na dolní hranici průměru, je povahově narušený a asociální. Při jeho dalším pobytu za mřížemi na něj kriminalisté nasadili své agenty z řady vězňů a doufali, že se k činu přizná. Jeden z nich s krycím jménem Jiřina vypověděl, že Běla se mu svěřil, že kdyby policisté chtěli, mohli by ho z vraždy na Těšnově usvědčit. Jak konkrétně ale neprozradil. Ve vězení v Minkovicích u Liberce se zase chlubil, že má dobré styky s příslušníky VB i StB a že mu jsou za mnohé zavázáni. Víc ale „Jiřině“ neprozradil, a proto byl později případ odložen neuzavřený.

Spravedlnost?

Běla, který byl v jednu dobu jedním z největších kriminálních bossů, sám také zahynul střelnou zbraní. Vraha na něj měl dokonce poslat další ze zločineckých kmotrů František Mrázek. Ten byl přitom nejdříve s Bělou velký kamarád a jejich rodiny se i navštěvovaly. Když ale pak přišlo na souboj o moc, byl Mrázek rychlejší. Najatí zakuklení vrazi ho v roce 1996 u něj doma v Úvalech u Prahy rozstříleli samopaly a ukradli mu zlato za 12 milionů. Z vraždy byl téměř po dvaceti letech obviněn jeho i Mrázkův někdejší bodyguard Pavel Šrytr. Po 455 dnech ve vazbě byl ale pro nedostatek důkazů propuštěn a stát mu později vyplatil téměř 900 tisíc odškodného za nezákonné stíhání.

Deset let po smrti Běly skončil i život Františka Mrázka. Nájemný odstřelovač ho před sídlem jeho společnosti v pražské čtvrti Lhotka zasáhl jednou ranou do srdce. Ani tentokrát se vraha dopadnout nepodařilo, nicméně kriminalisté předpokládali, že by jím mohl být Bělův syn Jaroslav v rámci krevní msty za smrt otce.



Nepřehlédněte