Mapa exekucí pokrývá celou republiku
„V březnu předložíme návrh na sloučení vícenásobné exekuce do jedné,“ uvedl předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. Pravděpodobné také je, že bude opět předložen (zatím neschválený) návrh na povinnost místní příslušnosti exekutorů, která by zaručovala, že exekuci třeba v Klecanech nebo Neratovicích by neřešil exekutor kupříkladu z Aše nebo Zlína.
Elektronická mapa exekucí ukazuje, že problém zadluženosti se týká lidí po celé republice, byť někde víc, někde méně. Údaje se vztahují pouze k fyzickým osobám a poskytla je Exekutorská komora ČR. Data v mapě jsou z roku 2016, aktualizována jsou vždy jednou za 3-6 měsíců. „Upozorňujeme, že v mapě se mohou objevit nepřesnosti vzniklé při exportu dat,“ uvádějí tvůrci mapy.
Exekuce je uvalena téměř na 10 procent obyvatel
Z mapy vyplývá, že průměr zadlužených lidí v České republice je 9,33 %, v Praze je to 8,09 % (z 1 078 617 lidí nad 15 let je jich pod exekucí 87 264), ve Středočeském kraji 8,64 % (z 1 100 672 lidí nad 15 let je jich pod exekucí 95 103). Pro srovnání: nejvyšší podíl obyvatel v exekuci starších 15 let mají kraje Ústecký (16,62 %), Karlovarský (15,81 %) a Liberecký (11,64 %). Naopak nejlépe jsou na tom kraje Vysočina (5,57 %), Zlínský (5,7 %) a Pardubický (7,08 %).
Počet exekucí v Praze i Středočeském kraji výrazně převyšuje počet zadlužených – v Praze je to na 87 264 lidí 669 197 exekucí, ve středních Čechách na 95 103 lidí 489 133 exekucí. Tedy sloučení více exekucí do jedné by dlužníkům pomohlo. Závratné jsou celkové dlužné částky (exekučně vymáhaná jistina): v Praze více než 78 miliard korun (v průměru necelých 117 tisíc na člověka), ve Středočeském kraji takřka 40 miliard (v průměru necelých 81 tisíc na člověka).
Lidé jsou už předlužení
„Mapu exekucí jsme zpracovali jako odpověď na kritický nedostatek relevantních dat o předluženosti velkého množství obyvatel ČR a jako první podobný počin v tomto směru chceme inspirovat další. Na základě kvalitativního výzkumu vycházejícího z biografických rozhovorů můžeme zpochybnit obecně přijímané pravdy a mýty o předlužených lidech, zejména důvody, které je do této nepříznivé situace dostaly,” uvedl již v minulosti koordinátor projektu Radek Hábl.
Z výzkumu “Jak zůstat člověk v síti dluhů” vyplývá, že příčinou neschopnosti dluhy splácet není ani tak nízká finanční gramotnost zadlužených, ale mnohem častěji souhra více nepříznivých okolností v životě lidí, jako je ztráta zaměstnání, rozpad manželství, onemocnění nebo úmrtí blízké osoby. Kromě dluhů se navíc zadlužení lidé musejí často potýkat se stresem, strachem a nedostatkem prostředků na zajištění základních životních potřeb.
Netýká se to jen „sociálně slabých“
Vládní Agentura pro sociální začleňování uvádí, že v současné době se s dluhy potýká řada domácností nejen ze sociálně vyloučených lokalit: „Děje se tak jednak kvůli široké dostupnosti malých a nezajištěných úvěrů s vysokým úrokem a nepřiměřenými sankcemi pro osoby s nulovou úvěruschopností a také existencí lichvy v těchto lokalitách.“
Agentura dodává rady: pro obce a města je vhodné zavádění dluhového poradenství v kombinaci s terénní sociální službou, včetně informování o možnosti jeho využití, zajištění kvalitního bezplatného finančního poradenství, ideálně navazujícího na terénní práci spojenou se základním finančním a dluhovým poradenstvím či vzdělávání na základních a středních školách, osvěta široké veřejnosti (informování o rizicích půjček, upozornění na nekalé praktiky obchodníků s chudobou, besedy, semináře).
Odpovědnost není jen na dlužnících
Důležité, podle Agentury pro sociální začleňování, je také zodpovědná politika obce ve vztahu k vlastním pohledávkám a systému poplatků (včasná a motivační intervence u pohledávek obce), efektivní spolupráce aktérů na místní úrovni, zákaz podomního prodeje a zákaz nebo regulace hazardních her v obci nebo alternativní modely řešení problému zadlužování a zmírnění následků předlužení. Předcházet zadluženosti obyvatel se vyplatí celý obcím a městům.