Proti tomu je růst hypotečních úroků z loňského minima 1,8 % na současných 2,1 %, tedy o tři desetiny procenta, doslova zanedbatelný. Zejména, když je jasné, že sazby úvěrů nutně dál porostou.
To není „návod“ pro bezhlavé kupování předraženého bydlení, jen realistický pohled na situaci. Ano, Česko má jeden z nejvyšších poměrů vlastnického bydlení v Evropě kolem 80 %. V Německu je to například méně než 50 %. U nás je zkrátka silně zakořeněná představa, že je dobré bydlet ve svém. Jen by si každý měl uvědomit, že je sice lepší bydlet ve svém, ale jen pokud to není předražené. Zejména v Praze a teď už i ve středočeském kraji jsou většinou předražené, dokonce se začíná mluvit o určité bublině.
Zkrátka vysoké ceny jsou problém, ne vysoké úroky! Proto by si měl každý zájemce vyhodnotit, je-li to ještě rozumné, zadlužit se na desítky let kvůli předražené nemovitosti. Mnohé starší jsou sice levnější, ale úpravy či rekonstrukce spolknou další obří sumy. Navíc by nikdo neměl zapomínat, že větší či menší problémy přicházejí – tedy nezapomínat na možnost, aby nějaký příští otřes nezpůsobil, že nebudu schopen svůj závazek splácet. Nemusí jít ani o velký průšvih, často stačí jen dramatičtější změna svého životního stylu.
