Smrt si pro posledního kovboje přišla moc brzy

11.1.2022
Jitka Kačánová

„Kašlete na šarvátky, život je příliš krátký!“ To bylo krédo krále české country muziky, který by v úterý 11. ledna oslavil 75. narozeniny. Vzhledem k těžkým zdravotním potížím i bohémskému životnímu stylu se právě v jeho případě naplnilo beze zbytku. Svůj krátký život plný hudby zakončil již ve 48 letech.

S hudbou se kamarádil už od malička. Hrál na kytaru, na klavír i na bicí, a když ještě jako mladý chlapec zatoužil hrát jako Waldemar Matuška na banjo a nemohl ho nikde sehnat, vyrobil si ho ze své kytary. Sundal z ní dvě struny a zbývající čtyři si podložil toaletním papírem, aby docílil požadovaného zvuku. Později prošel řadou kapel různých žánrů – od dixielandu přes bigbeat, ale našel se až v country. Na prvním ročníku Porty v roce 1967, kde vystupoval se skupinou Rangers jako host, s přehledem vyhráli v kategorii country a western. A o dva roky později přišel zlom – začal zpívat ve skupině Jana Vyčítala Greenhorns a jeho kariéra se začala rozvíjet naplno. I když chtěl Tučný původně zpívat jen anglicky, dal si nakonec říct a díky česky otextovaným písním, které si s ním mohli zpívat i jeho fanoušci, častým pozvánkám do televize i zapamatovatelnému stylu, ke kterému patřily jeho neodmyslitelné lenonky a lacláče, získával Tučný postupně na popularitě. A po přestupu do skupiny Fešáci a ještě později do Tučňáků se z něj s hity Báječná ženská, Poslední kovboj, Snídaně v trávě nebo Tam u nebeských bran stala celebrita.

Chabrus na játra

Jeho profesní úspěchy ale už samého počátku doprovázely problémy spojené s jeho chatrným zdravím. V dětství prodělal komplikovanou žloutenku, která se doživotně podepsala na jeho játrech. Postupně prodělal jedenáct vážných operací dutiny břišní, jednou mu dokonce prasklo střevo a čelil těžké otravě organismu. V jeho situaci by mu prospělo, kdyby dbal na zdravou životosprávu. Ve skutečnosti nesměl Tučný ani kapku alkoholu, ale dělal to právě naopak. Byl nefalšovaný bohém a rád a hodně jedl i pil. Lásku k alkoholu v něm prý vzbudila jeho první velká láska, o třináct let starší jazzová zpěvačka Eva Olmerová, se kterou na přelomu 60. a 70. let prožil bouřlivý vztah. Jenže zatímco on ji hluboce miloval, ona si s ním prý jen zahrávala.

Skutečnou lásku pak potkal v šatně plzeňského divadla Alfa. Jeho budoucí žena, loutkoherečka Marta, vzpomínala, že když se jejich oči setkaly, byla to hned láska na první pohled. A strávili spolu pak dalších 24 let a narodila se jim dcera Michaela, která kráčí dál v otcových šlépějích a zpívá jeho nesmrtelné hity.

Slavné Hoštice

Ty totiž vůbec nezestárly a pobrukují si je i ti, kteří se narodili až po Tučného smrti v roce 1995. Jeho odchodu předcházel útlum v koncertování způsobený stále se zhoršujícím zdravím. Na sklonku života se pak stáhl se svou ženou na chalupu v jihočeských Hošticích, které tak proslavil režisér Zdeněk Troška svými bláznivými letními komediemi. A zde si pro něj také přišla smrt v podobě rakoviny jater. V tu dobu vážil pouhých 54 kilogramů.

V Hošticích po něm pojmenovali náves a jeho hrob na tamějším hřbitově zdobí pomníček ve tvaru kovbojského klobouku. A také se tam téměř dvacet konal festival Stodola Michala Tučného, který pořádala jeho vyženěná dcera Gabriela. Se vzpomínkou na legendárního zpěváka sem přijížděly deseti tisíce lidí, ale v roce 2014 se konal naposledy. „Bejvalo to hezký,“ řekla Našemu REGIONU jeho pořadatelka. „Pak se ale začalo konat tolik festivalů, že některý to raději zabalily rovnou a některý jenom přežívaly. A teď, kvůli covidu, je to už nejspíš navždy uzavřený,“ myslí si.

Vstoupil do Síně slávy

Sedm let po jeho smrti byl Michal Tučný při vyhlašování hudebních cen Anděl uveden do Síně slávy Akademie populární hudby. Ocitl se tam po boku nejvýraznějších osobností české populární hudby. Spolu s ním v ní jsou také: Karel Gott (1991) • Olympic – Petr Janda (1992 )• Vladimír Mišík (1993) • Karel Kryl† (1994) • Hana Hegerová (1995) • Jiří Suchý (1996) • Petr Novák† (1997) • Marta Kubišová (1998) • Waldemar Matuška (1999) • Milan Hlavsa† (2000) • Helena Vondráčková (2001) • Michal Tučný† (2002) • Jaromír Nohavica (2003) • Zuzana Navarovᆠ(2004) • Radim Hladík (2005) • Karel Svoboda† (2006)• Karel Černoch† (2007) • Katapult (2008) • Marie Rottrová (2009) • Petr Muk† (2010) • Václav Neckář (2011) • Pavel Bobek (2012) • Petr Hapka (2013) • Hana Zagorová (2014)• Michal Pavlíček (2015 ) • Věra Špinarovᆠ(2016 ) • Vladimír Merta (2017) • Michal Prokop (2018) • Jiří Černý (2019) • Robert Křesťan (2020)

(† – cena byla udělena in memoriam)



Nepřehlédněte