Údaje ČSÚ jsou ke konci 48. týdne, tedy do 29. listopadu. Podle dat dostupných na webu ministerstva zdravotnictví do té doby v Česku zemřelo s covidem 8400 lidí. Epidemie koronaviru se v Česku začala šířit v březnu a první oběť covidu byla v Česku zaznamenána 22. března. Do konce roku si covid v Česku vyžádal 11.795 obětí.
Z dat ČSÚ vyplývá, že se týdenní počty úmrtí zvyšovaly nepřetržitě od začátku září. V září se ale čísla meziročně lišila o sto až 200 úmrtí týdně, v říjnu už to bylo o více než tisíc a v posledním říjnovém týdnu se počet mrtvých zdvojnásobil z 2066 na 4207. Přes 4000 úmrtí ukazuje i první listopadový týden.
Od začátku roku do 29. listopadu zemřelo o 11 procent více lidí než za stejnou dobu předchozího roku a o 12,5 procenta víc, než je pětiletý průměr. V prvním a druhém čtvrtletí byly počty zemřelých meziročně srovnatelné, ve třetím kvartále už statistici zaznamenali o čtyři procenta více úmrtí než předchozí rok. Důvodem byl především zářijový meziroční nárůst počtu úmrtí o osm procent, uvedli tehdy statistici v demografické zprávě.
Podle aktuálních údajů ministerstva zdravotnictví zemřelo s koronavirem v Česku dosud 12.257 lidí. Nejvíce případů úmrtí přibylo do statistik v listopadu, a to přes 4900. Následoval prosinec s více než 3200 úmrtími a říjen s téměř 2900. Podle vyjádření ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) z konce listopadu je onemocnění covid-19 hlavním důvodem zvýšené mortality v Česku. Data za říjen ale podle něj ukázala také nárůst mortality z jiných důvodů, než je pravě covid-19.
Z údajů ministerstva zdravotnictví je patrné, že s covidem umírají především senioři. Na celkovém počtu obětí se podílejí lidé starší 65 let více než 90 procenty. Naopak u mladých do 24 let jsou mezi mrtvými dva muži. Zatím nejvíce obětí připadá na Moravskoslezský a Jihomoravský kraj, kde dosud zemřelo shodně přes 1500 lidí. Z hlediska počtu obyvatel jde o třetí a čtvrtý největší kraj. Nejlidnatější Středočeský kraj má dosud 1272 obětí, což je třetí nejvyšší údaj.
adp/ČTK
