Sněmovní výbor přerušil debatu o sporné změně výběru radních České televize a Českého rozhlasu

24.11.2022
Doris Drienová

Sněmovní volební výbor přerušil debatu o sporné vládní novele, která mění výběr radních České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Zástupci koalice připustili jednání o úpravě počtu hlasů nutných ke zvolení nebo o odvolání generálních ředitelů dvojice veřejnoprávních médií, k čemuž chystají pozměňovací návrhy poslanci opozičního hnutí ANO. Výbor, který má v dolní komoře na starosti média, se k předloze opět sejde v první prosincové dekádě.

Do volby členů rad ČT a ČRo by novela zapojila Senát. Senátoři by obsazovali třetinu míst. Zpřísnilo by se také vymezení organizací, které mohou předkládat návrhy kandidátů. Opoziční politici mluvili podobně jako v úvodním kole na plénu o možné politizaci. Předseda výboru Aleš Juchelka (ANO) zopakoval, že je přesvědčen o tom, že motivem navrhovaných změn i jejich načasování je to, aby volba generálního ředitele České televize v příštím roce byla v režii vládní koalice. Jaroslav Foldyna z SPD mluvil o účelovosti, nynější koalice se podle něho připravuje na dobu, až nebude mít ve Sněmovně většinu.

„Celé to míří k větší nezávislosti Českého rozhlasu a České televize,“ ohradil se vůči opozičním výtkám Jan Lacina (STAN). Podobně se vyjádřil také předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob. „Jsem bytostně přesvědčen o tom, že rada bude výrazně nezávislejší na aktuální vládní koalici,“ řekl.

Lacina, Jakob, ale také Nina Nováková (KDU-ČSL) jsou ale připraveni k debatě o hranici počtu hlasů k volbě a odvolání generálních ředitelů. Nyní je ke zvolení nebo odvolání generálního ředitele ČT nutných v 15členné televizní radě nejméně deset hlasů a generálního ředitele ČRo v devítičlenné radě aspoň šest hlasů, takzvaná zvláštní kvalifikovaná většina. Nově by podle novely byla pro taková rozhodnutí potřebná prostá kvalifikovaná většina, tedy nadpoloviční většina hlasů všech členů Rady České televize nebo Rady Českého rozhlasu.

V současnosti volí radní ČT a ČRo výhradně Sněmovna. Nově by podle předlohy poslanci vybírali v případě televizní rady 12 členů a senátoři šest. Počet členů Rady ČT by tedy vzrostl proti současnosti o tři na 18. Do ČRo by dolní komora volila šest členů a horní komora tři členy. Počet členů rozhlasové rady, jichž je devět, novela nemění. Kandidáty by mohly navrhovat výhradně organizace představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy s nejméně desetiletou historií, tedy nikoli například nově založené, třeba i účelově, jako teď.

Už nyní je zřejmé, že novela nebude účinná od navrhovaného ledna. Nejdřív v lednu se na sněmovním plénu uskuteční teprve druhé čtení předlohy.

Rady veřejnoprávní televize a rozhlasu představují nástroj, kterým má veřejnost tyto instituce kontrolovat. Do jejich pravomoci patří například schvalování rozpočtu nebo volba generálních ředitelů.

Zdroj: ČTK



Nepřehlédněte