České muzeum stříbra ve spolupráci s Městským muzeem a knihovnou Čáslav připravilo v kutnohorském Kamenném domě výstavu 160 let Sokola v Kutné Hoře. Vernisáž se uskutečnila ve čtvrtek 6. října.
Autorkou výstavy je PhDr. Drahomíra Nováková náčelnice kutnohorského Sokola, historička Městského muzea a knihovny v Čáslavi, kurátorkou historička Českého muzea stříbra (ČMS) Mgr. Kateřina Vavrušková. Výstava potrvá od 7. 10. – 30. 11. 2022.
Výstavu za velké účasti veřejnosti zahajovali: Mgr. Lenka Mazačová, ředitelka ČMS, PhDr. Drahomíra Nováková, Pavlína Šimůnková starostka Sokola Kutná Hora a Josef Těšitel – jednatel České obce sokolské.
Při vernisáži byl dekorován sokolský prapor pamětní stuhou a bylo předáno několik pamětních listů zasloužilým členům místního Sokola. Činnost kutnohorského Sokola se netýkala pouze tělovýchovy, ale byl aktivní organizací, oživující město kulturou, vzdělávací činností a v neposlední řadě se ve válečném období podílel na obraně země,“ uvedla Kateřina Vavrušková.
Na výstavě jsou dobové materiály z působnosti kutnohorského Sokola, 8. října se představila i místní sokolská kronika. Výstavu podrobněji přiblíží i komentovaná prohlídka s autorkou scénáře Drahomírou Novákovou při příležitosti Dne Středočeského kraje 28. října od 10.00.
Tělocvičnou jednotu Sokol založili Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner před 160 lety. Jedním z Tyršových přátel byl i Kutnohořan Otakar Breüer, který založil 1. prosince 1862 kutnohorskou T J Sokol, která se tak stala jedou z nejstarších v republice.
Už na vernisáži výstava zaujala například historickými prapory, kroji, fotografiemi, odznaky, sletovými upomínkami a kronikami. Nejstarší kroniku vedl Josef Pokorný Pikulík, básník – švec. Zapůjčil ji Státní okresní archiv v Kutné Hoře.
První kutnohorští sokolové, kterých bylo pár desítek, cvičili zpočátku v hostinci pana Pacovského, brzy však již ve své první kutnohorské sokolovně, která pořád slouží v dnešní Sokolské ulici. Výstava zachycuje i kritické momenty života sokolů v Kutné Hoře (za obou světových válek, či po roce 1948). Plně se zdařilo jejich práci obnovit až po roce 1989.
Samozřejmě, chybět na výstavě nemohou jména lidí, kteří Sokol Kutná Hora vraceli do někdejších pozic, připomínka navázání styku se zahraničními „kolegy“ (zejména se sokolskou jednotou v New Yorku), informace o soudobém stavu, rozsahu činnosti, využívání a modernizaci sokolského hřiště, spolupráci s městem, školami, apod.
Minulost se tak setkává se současností a nepochybně jí může být jak příkladem, tak inspirací do dalších let.
