Za velkým mužstvem stojí vždy velcí hráči. To platilo pro tehdejší Spartu dvojnásob. František Peyr v bráně. V obraně hráli Antonín Hojer a Miroslav Pospíšil. Hvězdnou zálohu, která neměla na pevninské Evropě obdoby, tvořili František Kolenatý, Antonín Fivébr a Káďa. Později nahradil Káďa ve středu hřiště svého učitele Fivébra a nalevo se dostal Antonín Perner. V útoku, který vedl Pilát, působil vpravo Josef Sedláček a Janda-Očko, vlevo byli Josef „Boban“ Šroubek a Otto Škvajn. Pak ještě přišli třeba Červený, Hajný, Carvan a další plejáda vynikajících hráčů.
Hrdinou tohoto článku je František Kolenatý (*29. ledna 1900 v Praze), svého času bezkonkurenčně nejlepší krajní záložník Evropy.
Své první fotbalové krůčky činil už jako žáček Sparty.
V dorosteneckém věku (1914-16) působil v klubech SK Letná a Olympie VII., kde nastupoval mezi dospělými. V sedmnácti letech se však vrátil do Sparty Praha, přímo do prvního mužstva. Zprvu hrával na postu pravého křídla, později však přesedlal na pravou spojku, což bylo, jak nakonec ukázala historie, úplně to nejlepší řešení. Ve své první sparťanské sezóně nastoupil v devatenácti utkáních a nastřílel v nich čtrnáct branek.
Kolenatý chtěl hrát v útoku, nakonec si ale zvykl na zálohu a rozhodně nelitoval. Zvláště, když v záložní formaci našel i svého největšího kamaráda ve Spartě, svého souputníka nejen v rudém dresu, ale i reprezentaci, Karla Peška – Káďu (1895 v Olomouci – 1970 v Praze), s kterým mohli hrát skoro poslepu.
Vrcholem jejich spolupráce ve Spartě pak bylo ono slavné vítězství ve Středoevropském poháru, když ve finále hraném na dva zápasy nejdříve doma rozdrtili Rapid Vídeň 6:2, pak sice přišla prohra na hřišti soupeře 1:2, ale to nic nemohlo změnit na tom, že pohár byl jejich a Sparta kralovala Evropě.
Za Spartu hrál v letech 1917 – 1930 a sehrál za ni 517 zápasů, vstřelil 54 branek – z toho 53 utkání (a 1 gól) bylo ligových.
Se Spartou se stal dvakrát mistrem Československa (1926, 1927), dvakrát českým mistrem – vítězem mistrovství Českého svazu fotbalového roku 1919 a 1922 a mnohokráte středočeským mistrem (vítězem tzv. Středočeské 1. třídy, obvykle nazývané Středočeská liga) – i v letech 1920, 1921 a 1923, kdy šlo o nejvyšší a nejprestižnější soutěž v zemi.
V roce 1930 si Františka Kolenatý velmi vážně zranil koleno, což přispělo k jeho rozloučení se s rudým dresem.
Po vyléčení pak přestoupil do Bohemians Praha, kde působil v letech 1931 až 1934 a kde ukončil i svou bohatou hráčskou kariéru a poté se dal na trenérskou dráhu.
František Kolenatý byl také stabilním členem a oporou národního mužstva, Nastoupil v historickém prvním oficiálním reprezentačním utkání – s Jugoslávií na olympijských hrách v Antverpách roku 1920. Zúčastnil se i olympiády v roce 1924 v Paříži.
Za reprezentaci odehrál v letech 1920 až 1931 28 zápasů a vstřelil jeden gól, to se stalo 31. srpna 1924 v utkání s Rumunskem.
Před válkou bydlel s manželkou Jindrou na adrese: Žižkov, Lucemburská 1599/27-31 (domy Zemské banky), jako povolání uvedl úředník.
Zasloužilý mistr sportu zemřel 24. února 1956 v Praze a je pochován na hřbitově v Holešovicích.
Zdroje: Rudé legendy, Sparta forever; Wikipedie
