Společný projekt Karlovarského kraje, soukromých firem a vysoké školy cílí na vzdělávání a výzkum

24.6.2022
Roman Kořinek

Karlovarský kraj, Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT) a společnosti Synthomer a SUAS GROUP chtějí společně podpořit spolupráci, vzdělávání a vývoj v chemickém průmyslu v Karlovarském kraji. Dohodly se na tom v memorandu, které dnes podepsali zástupci všech čtyř stran. Podpora oboru, který může hrát stále silnější roli v době útlumu těžby uhlí, zapadá i do procesu transformace hospodářství Karlovarského kraje, který je jedním ze tří uhelných regionů, které přeměna čeká, řekl dnes krajský radní Patrik Pizinger (Místní).

Významnou roli při tom bude hrát VŠCHT, která podle svého rektora Pavla Matějky může poskytnout nejen vzdělání, ale i pomoc přímo ve vývoji firem. „To, co je přímočaré, je přímá účast na výzkumných technologických projektech obou firem. Jejich další rozvoj, expertiza z naší strany jak v oblasti klasické chemie, tak v oblasti energetiky. Další cesta je celoživotní vzdělávání, tam můžeme programy rozvinout také přímočaře. A trochu složitější krok je rozvoj klasického školního vzdělávání,“ uvedl Matějka. V tom chce VŠCHT spolupracovat i s blízkou Západočeskou univerzitou v Plzni.

Podle místopředsedy představenstva SUAS GROUP Davida Najvara by se spolupráce mohla odehrávat například v oblasti vodíkové energetiky nebo bateriového řetězce, který chce vytvořit SUAS GROUP. Řetězec by mohl být zapojen do těžby a zpracování lithia u Horního Slavkova, podílet se na výrobě i recyklaci baterií. Spolupráce by se ale také mohla týkat chemického zpracování hnědého uhlí.

Klíčové ale bude, že se bude spolupráce odborné vysoké školy a chemického průmyslu odehrávat přímo v regionu a přímo ve firmách. To na jedné straně může posunout vývoj technologií místních firem, ale i pomoci udržet odborníky v regionu. To je podstatné jak pro SUAS GROUP, tak i pro sokolovskou chemičku Synthomer. Vedoucí útvaru procesní technologie Synthomeru v Sokolově Jakub Šiška uvedl, že navázání na výzkumná centra přímo v regionu by bylo velkým přínosem. Zejména v situaci, kdy kvalifikovaní odborníci citelně chybí.

Podle Pizingera na potřebu investic do vzdělávání upozorňuje i Evropská unie, která dává uhelným regionům, včetně tří českých, prostředky z takzvaného Fondu spravedlivé transformace. Kraj sice dlouhá léta usiluje o to, aby zde vznikla veřejnoprávní vysoká škola nebo alespoň pobočky vysokých škol, ale jde o složitou a zdlouhavou cestu. Naproti tomu vytvoření akademického zázemí ve spolupráci s firmami, které ji také potřebují, je cestou, kterou uvítají obě strany. Škola může své studenty posílat přímo do reálného provozu a chemické provozy zase mohou těžit z akademických znalostí a zkušeností. A roste tím i šance, že studenti v kraji nakonec zůstanou.

Zdroj: čtk



Nepřehlédněte