Ta ale primárně obsluhuje lidi, jedoucí z hlavního města na letiště, nebo do Kladna. Zvažované spojení by naopak obsluhovalo cestující, směřující na pražské letiště z okolních měst, nebo ze zahraničí. Na konferenci k železniční dopravě to řekl ředitel odboru strategie SŽDC Radek Čech.
„Projekt rychlého spojení je zatím v začátcích, neexistuje doposud jeho technologické řešení,“ uvedl podle ČTK Čech. V úvahu tak přichází například zcela nové tunelové spojení, nebo elektrizace takzvaného Pražského Semmeringu, tedy železnicí mezi Smíchovem a Řepy. O této trase se v minulosti uvažovalo i pro nyní připravované železniční spojení na letiště z toho důvodu, že nekončí na Masarykově nádraží, ale na významnějším hlavním nádraží v Praze.
Podle zvolené varianty bude vypadat i podoba dopravy na letiště. Pokud by studie ukázala na novou trať, pravděpodobně by vysokorychlostní vlaky mohly zajíždět přímo před terminály pražského letiště. To by v případě modernizace Semmeringu nebylo možné. Cestující by tak z vysokorychlostních vlaků museli přesedat na konvenční spoje na hlavním nádraží.
Jak rychle se bude jezdit?
O zájmu Česka připravovat se na výstavbu vysokorychlostních tratí rozhodla vláda letos v květnu. Síť rychlodrah napojujících českou železnici na okolní státy má vyjít na 650 miliard korun. Správa železnic v současnosti pracuje na studiích proveditelnosti k jednotlivým trasám. Ty by mimo jiné měly odpovědět na otázku, zda bude nejvýhodnější, aby tuzemské rychlovlaky tratěmi projížděly rychlostí 250, 300, nebo 350 kilometrů v hodině.
Touto rychlostí by po nové infrastruktuře ale měly jezdit jen nejrychlejší dálkové spoje. Bez problémů by po těchto tratích měly jezdit i vlaky jedoucí rychlostí o sto kilometrů za hodinu nižší, které by mohly obsluhovat menší sídla v okolí rychlotratí, nebo ve vybraných železničních uzlech sjíždět na tratě konvenční železnice a obsluhovat i vzdálenější cíle.
