Nad tím, proč lidé milují horory, si lámou hlavu i vědci. Z hlediska evolučního to totiž nedává žádný smysl – strach je velmi nepříjemný pocit a slouží k tomu, aby varoval před nebezpečím. Strach může nabýt různých podob. Může vyústit ve fóbii anebo úzkost. V mnoha případech je přitom strach velmi iracionální. Existuje ale několik teorií, proč se rádi bojíme.
Teorie přenosu vzrušení
Pocity strachu u člověka způsobí, že se spustí takzvané atavistické pochody v mozku. U zvířete to způsobuje, že zareaguje útěkem nebo útokem. Podle psychologů pak může být takový stimul pro lidský mozek přínosný. Na rozdíl od zvířete může strach u člověka být přenesený do dalších zkušeností nebo pocitů. Strach tak u člověka může zesílit i další emoce.
Třeba pokud je komediální situace smíšena se situací hororovou, divák se pak o to více s chutí zasměje, když po hororové scénce přijde zase něco pro zasmání. Pocity se prohloubí. Stejně tomu tak bude u romantického filmu – v případě, že bude proložen katastrofickým scénářem, případně skončí tragicky, bude mít na diváka silnější dojem.
Teorie zakázaných myšlenek
Jednou z dalších teorií je to, že lidé mají určité temné impulsy nebo zakázané myšlenky, které nikomu neprozrazují a až v hororu jim mohou dát průchod. Lidé tajně myslí na něco, o čem vědí, že by tomu nikdo nevěřil – třeba věří na duchy nebo skryté síly nemrtvých. Ale až ve filmu, kde sehrají hlavní roli právě lidské duše nebo jedná tajná síla, teprve dojdou jejich představy ukojení. Někteří psychologové věří, že když má například divák nutkání mít představu o ublížení jinému člověku, vychutná si horor a toto nutkání se usměrní, aniž by podle něj musel jednat.
Teorie úniku před smrtí
Další variantou je pak skutečnost, že mozek se negativními myšlenkami a hrůzami v hororech chrání před potenciálním nebezpečím smrti. Uměle vyvolané pocity strachu mohou v našich myslích vyvolat představu opravdového nebezpečí. Když se pak uklidníme, poté co horor skončí, navodíme tak v našem mozku pocit, že nebezpečí už nehrozí a že se nám podařilo uniknout. Zareaguje pak odměnou – začnou se vylučovat endorfiny vyvolávající příjemné pocity štěstí.