Náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček (STAN) má obchodní podíl v architektonické kanceláři, která zasahuje do územního rozvoje Prahy. Podle odborníků střet zájmů jako vyšitý, Hlaváček to odmítá. Nové vedení hlavního města tak má větší problém než jen kumulaci funkcí některých radních.
Náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček platí v Praze za vlivného hráče, má zásadní vliv na to, co se na území metropole bude stavět. Od roku 2015, kdy byl ředitelem Institutu plánování a rozvoje Prahy a od roku 2018 pak náměstkem. Souběžně s tím je spolumajitel kanceláře Architekti Headhand. „Aktivity v kanceláři Architekti Headhand jsem předal už před nástupem na pozici náměstka a aktivně v ní nevystupuju. Vzdal jsem se i funkce jednatele,“ hájil se už dříve náměstek Hlaváček.
Jenže podle záznamu v Obchodním rejstříku je Hlaváček v této firmě stále společníkem. Drží významný 35procentní obchodní podíl. A spolu s ním i zájem na prosperitě a ziskovosti firmy. Druhý, stejně velký obchodní podíl, pak vlastní jeho manželka, ta je zároveň jednou z jednatelek firmy.
Podle oslovených odborníků zavdává taková kombinace obecně na střet zájmů. „Z pohledu zákona o střetu zájmů se veřejný funkcionář ocitne při rozhodování ve střetu zájmů vždy, kdy v důsledku tohoto rozhodnutí bude náležet nějaký majetkový prospěch přímo jemu samotnému nebo právnické osobě, kterou ovládá,“ uvedl vedoucí právník Transparency International Adam Jareš.
Změny územích plánů z kanceláře
Dokumenty zveřejněné v Registru smluv ukazují, jak jsou činnosti Hlaváčkovy architektonické kanceláře propletené s potřebami změn územního plánu Prahy. Ty má přitom Hlaváček jako náměstek pod sebou. Například ke kancelářskému projektu Blok Sokolovská, Rohanské nábřeží v Karlíně zpracovala podnět pro změnu územního plánu jeho kancelář Architekti Headhand. „Učinil jsem všechny kroky dle etického kodexu, aby nemohlo vzniknout podezření ze střetu zájmů. Z tohoto důvodu se společnost Architekti Headhand neúčastní nových výběrových řízení, soutěží, ani nepřijímá nové veřejné zakázky v Praze,“ vysvětluje Hlaváček.
To ale není zdaleka jediný projekt. „Za účelem realizace Projektu potřebuje investor dosáhnout změny stávajícího územního plánu spočívající ve změně způsobu využití plochy v dotčeném území,“ stojí ve smlouvě o spolupráci s investorem, tentokrát bytového komplexu v Čimicích. Studii projektu vypracovali opět Architekti Headhand. I dokumenty ke změně územního plánu. Obdobných propojení s developerskými projekty je na území Prahy 5, Prahy 8 a Prahy 14 k dohledání hned několik.
O změnách územního plánu pak hlasuje i zastupitelstvo, jehož je členem. „Minimum, které této situaci musí politik dodržet, je učinit oznámení o osobním zájmů při projednání konkrétní záležitosti, ve které k takovému střetu zájmů dojde. Ideální stav by však bylo, pokud by se projednání takové věci vůbec nezúčastnil a nehlasoval o ni,“ dodal Jareš.
To však náměstek dle svých slov dodržuje. „Při každém hlasování, kde by mohlo být podezření na střet zájmů u starších akci se zdržuji a veřejně na tuto skutečnost upozorňuji,“ dodává Hlaváček.
Firmě se daří
„Takový lokální politik se jednoznačně dostává do střetu zájmů, neboť je neoddiskutovatelné, že z fungování architektonické kanceláře má ekonomický prospěch, minimálně v podobě podílu na jejím zisku,“ uvedla vedoucí Institutu veřejné správy a regionálních studií Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT v Praze Vladimíra Šilhánková.
Přehledy o ekonomických aktivech Hlaváčkovy architektonické kanceláře jsou řádně zveřejněny v Obchodním rejstříku. Ku příkladu v roce 2014 to bylo 2,9 milionů, za rok 2016 už 4,6 milionů, rok na to pak 8,6 milionu, v roce 2018 přichází výrazné zlepšení, aktiva překračují 13 milionů, další rok pak 10 milionů. V roce 2020 pak 12,8 milionu korun.
Jan Štoll
