Střevní mikrobiom se ukazuje jako důležitý hráč v rozvoji mentální anorexie i při zotavování z tohoto onemocnění. Závěry výzkumu vědkyň z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR přitom nabízejí nový pohled na léčbu nemoci, s níž se v Česku loni léčilo více než deset tisíc lidí. Od roku 2010 se jejich počet téměř zdvojnásobil.
Výzkumný tým přenesl střevní mikroorganismy od zdravých dobrovolnic a pacientek s anorexií do střev laboratorních myší. Výsledky ukázaly, že mikrobiom od pacientek s akutní formou nemoci vedl u myší především ke sníženému příjmu potravy, zatímco mikrobiom od pacientek s chronickou anorexií byl spojen se zvýšenou pohybovou aktivitou. Nadměrná potřeba pohybu patří přitom k typickým projevům anorexie a léčbu výrazně komplikuje.
„Zajímavé bylo, že mikrobiomy od pacientek v různých fázích onemocnění vedly k odlišným projevům,“ popsala spoluautorka studie Petra Procházková. Vedoucí autorka Radka Roubalová pak přiblížila, co výzkumníky k tématu přivedlo: „Víme, že mikrobiom komunikuje s mozkem prostřednictvím celé řady molekul. Zajímalo nás, zda změny střevních bakterií, které pozorujeme u pacientů s anorexií, mohou samy přispívat k rozvoji některých příznaků onemocnění.“
Transplantované mikrobiomy sice měnily chování pokusných myší, vznik anorexie jako takové ale výrazně neovlivnily. Střevní bakterie proto pravděpodobně nejsou hlavním spouštěčem nemoci. Ke změnám mikrobiomu dochází spíše až v průběhu onemocnění, jako důsledek narušeného příjmu potravy.
Vědkyně sledovaly také konkrétní látky zprostředkující komunikaci střeva s mozkem. U myší s anorektickým chováním výrazně klesala hladina kyseliny gama-aminomáselné, označované jako GABA, kterou produkují mimo jiné právě střevní bakterie. Tento mechanismus podle autorek může propojovat střevní mikrobiom s regulací chuti k jídlu a fungováním mozku.
Z výzkumu vyplývá, že cílená obnova zdravého střevního mikrobiomu by měla být součástí léčby. „Obnovení tělesné hmotnosti nemusí automaticky znamenat návrat všech biologických funkcí do normálu. Naše výsledky naznačují, že pro plné zotavení je důležité také obnovení zdravého mikrobiomu,“ upozornila Procházková.
Mentální anorexie postihuje přibližně 1,5 procenta dívek a je častější ve středních a vyšších sociálních vrstvách. Z loňských dat ministerstva zdravotnictví vyplývá, že přes 43 procent nemocných s poruchami příjmu potravy bylo mladších 18 let a asi 12 procent tvořili muži. Desetina pacientů s těmito diagnózami nemoci podlehne.
Zdroj: autorský text / ČTK
