Sudek – Wichterlová. Když si sochy povídají ve stínu jasmínu a akátu

4.7.2021
Fefík

Avantgardní sochařka Hana Wichterlová (1903 v Prostějově – 1990 v Praze) obývala zahradní ateliér pod úpatím Petřína na adrese Újezd 29. Jejím sousedem, i když přes tramvajové koleje, byl Josef Sudek (1896 v Kolíně – 1976 v Praze) se svým fotografickým ateliérem a adresou Újezd 30. Oba malostranské ateliéry srůstají s přírodou stejně jako jejich bývalí samotářští majitelé, kteří našli společné souznění.

Hana Wichterlová se se Sudkem seznámila v roce 1930 po svém návratu do Prahy z pětiletého studijního pobytu v Paříži. Josef Sudek poprvé fotografoval autorčinu sochu Kompozice/Pomeranč (1929–1930) pro členskou výstavu v Mánesu a potom ji už pravidelně navštěvoval v zahradním ateliéru, kde s výjimkou šesti válečných let pobývala v letech 1935 až do své smrti v roce 1990.

Ateliér Hany Wichterlové převezme Praha, památku svěří Galerii hlavního města

Zahrada Hany Wichterlové se stala Sudkovým oblíbeným námětem pro kontinuální cyklus Zahrádka paní sochařové (1953 –1966). Často se sem vracel, aby fotil koloběh rozkvétajících květin a keřů, zákoutí po dešti nebo nové kompozice soch, které Hana Wichterlová vystavovala vždy přímo na zahradě kvůli korekci sluncem, k němuž absolutně až božsky vzhlížela a měla k němu nejsilnější vztah. Sudek dokázal kvality soch umístěných v přirozeném světle s ostrými i měkkými stíny zachytit a pro Hanu Wichterlovou fotografoval všechny fáze sochařského procesu – od prvních modelů z hlíny, přes sádrové odlitky až po finální sochy tvarově splývající se zahradou, která mnohdy byla i zdrojem materiálu.

Hana Wichterlová využívala kromě mramoru, vápence a bronzu i nalezené předměty a kusy uschlých dřevin růží nebo akátového kmene, které se objevily v plastikách Opřená hlava (1936), V utišení (1967) nebo v nedokončené Mahuleně (1955–1990) a jsou dalším způsobem propsání zahrady do sochařčina díla.

Pasta Oner vystavuje Ježíše, Coca Colu i Marilyn Monroe. A má velkou trému!

Dnes v ateliéru Josefa Sudka najdeme v přátelském dialogu originály plastik sochařky Wichterlové, hostující na návštěvě společně s fotografiemi ze Sudkova archivu, dokumentující sochy na neutrálním pozadí i přímo v zahradě. Tyto práce jsou doplněny o fotografie z vlastního Sudkova uměleckého cyklu, v němž poetická zahradní zátiší místy přecházející do surrealisticky komponované hry soch a nalezených předmětů.

Snad skrze Sudkovy fotografie dnes již zpustlé zahrady anebo z nedalekého Petřína ucítíme právě teď v začínajícím létě – kdy podle Hany Wichterlové byla zahrada nejkrásnější – vůni bezinky, akátu, hortenzie, růže, plaménku, jasmínu a desítky dalších, zdivočelých, ale vzácných rostlin.

Kurátorkami výstavy Ateliéru Josefa Sudka jsou Emma Hanzlíková a Lucie Mlynářová. Sochy a fotografie tu čekají na své diváky do 28. srpna.



Nepřehlédněte