Už bezmála dva roky trvající koronavirovou pandemii přežila táborská strojírenská společnost Ypsotec bez jediného prokazatelného přenosu nákazy uvnitř firmy. Ačkoli se některým zaměstnancům covid nevyhnul, žádný z nich nenakazil některého ze svých kolegů při práci. Firma zavedla hned na začátku pandemie vlastní opatření a čas prokázal jejich vysokou účinnost.
„Po prvních víceméně chaotických nařízení vlády jsme už 17. března 2020 zavedli relativně logický seznam osmi základních opatření, která nám měla pomoci překonat problematické období. Hlavním cílem těchto opatření byla snaha identifikovat zaměstnance s komorbiditami, jejichž riziko těžšího průběhu při případném onemocnění bylo vyšší než u ostatních. S těmito zaměstnanci jsme následně rozebrali možnosti úprav jejich pohybu a pobytu v rámci sdílených prostor a tyto úpravy jsme po dohodě s nimi realizovali. I další body byly zaměřeny především na práci se vzdáleností a časem expozice řešící potenciální kontakty mezi zaměstnanci,“ uvedl generální ředitel společnosti Ypsotec Tábor Miroslav Lácha.
Firma kromě práce s covid-rizikovými zaměstnanci také omezila návštěvy externích firem, klientů a exkurzí, nastavila pravidla pro pohyb zaměstnanců tak, aby byly optimalizovány jejich vzájemné rozestupy, zavedla v rámci možností pochopitelná hygienická opatření ve výrobě, v kancelářích, jídelnách, šatnách, na toaletách . Firma se také snažila zvýšit všeobecné povědomí ve věci posilování imunity, což umocňovala tím, že všem svým zaměstnancům rozdávala bezplatně a opakovaně velká balení vitamínu C.
„Primárním úkolem a snahou vedení společnosti bylo od počátku udržet na co nejvyšší úrovni vzájemnou komunikaci mezi zaměstnanci, kteří roušky nosit chtěli a těmi, kteří raději dýchali volně, později mezi těmi, kteří ve smysl očkování proti covidu věřili a těmi, kteří v tomto očkování mnoho smyslu nenacházeli. Na úrovni, kdy ve vzájemném respektu dokážou konstruktivně komunikovat a ani jedna strana se necítí ohrožována,“ zdůraznil Lácha s tím, že realizace mnohých zmiňovaných opatření byla velice nákladná a organizačně náročná.
„Například roušky, později i respirátory, jsme zaměstnancům, kteří o ně projevili zájem, rozdávali zdarma ve víceméně neomezeném množství. Ochranu úst jsme nicméně nikdy ve společnosti přímo nevyžadovali, což z počátku většina, a později všichni zaměstnanci velmi oceňovali,“ poznamenal.
Zdroj: tz/vz
