Lidská paměť je opravdu podivně nastavená. A selektivní. Někteří lidé se dočkají nekritického obdivu, jiní upadají do zapomnění. Někteří za sebou nechávají statisíce mrtvých a dočkají se slávy a pomníků. Jiní vydupají ze země, vyčerpané válkou stát, na který hledí ostatní země s tichou závistí. Jejich odměnou je pocit z dobře vykonané práce, nepochopení mnohých a také kulka mezi lopatky.
Najdete ji v galerii pražského Klementina a nese podtitul víc než lákavý – Svobodné zednářství očima svobodných zednářů. Na své si tady přijdou jak milovníci historie, tak zájemci o tajné organizace a záhady.
Někteří odsouzení političtí aktivisté se rekrutovali z pokrokového hnutí, což byla česká politická mládežnická organizace, která se snažila ovlivňovat politiku v mocnářství ve prospěch zavedení všeobecného hlasovacího práva a též se zasazovala za větší národnostní práva Čechů. Jiní však s žádnou politickou organizací neměli mnoho společného. Spolu s opravdovými politickými aktivisty byli v rámci tohoto procesu odsouzeni též lidé, kteří byli spíš jen obyčejní výtržníci. Zmíněná organizace „Omladina“ však nikdy neexistovala, v tomto případě se jednalo o kombinaci pokřivených výpovědí a policejních konstrukcí.
První ministr financí Československa, autor měnové reformy i vystudovaný právník, tím vším byl JUDr. Alois Rašín. Člověk, který celý život stavěl vlastní národ na první místo, byl střelen do zad.
V sobotu 6. ledna se může vědění chtivá veřejnost zúčastnit procházky s přednáškou Stanislavy Mickové na téma Bankéři Petschkovi a Bubeneč. Krom objektů, které s rodem bohatých uhlobaronů a bankéřů židovského původu, bude řeč také o Lannově vile průmyslníků Lannů a stavitele Aloise Potůčka, vile Bianca průmyslníka Bohumila Bondyho a místodržitelském letohrádku v Královské oboře.
V pátek 5. ledna uběhlo 95 let od prvního československého atentátu. Jeho obětí byl prvorepublikový ministr financí a poslanec Alois Rašín, který za první světové války málem skončil na oprátce kvůli svému aktivismu. V říjnu roku 1918 sepsal první československý zákon o založení republiky a o rok později svou měnovou reformou podpořil vznik československé koruny. V roce 1923 se ovšem znelíbil mladému anarchokomunistovi Šoupalovi, který po něm v pátek 5. ledna 1923 dvakrát vystřelil z pistole, což se Rašínovi stalo osudným.