Do Knihy cti se zapisují osoby, které jsou nějakým způsobem spjaty s životem Prahy 3 a jsou výjimečné ve své profesi nebo v občanském životě. Od července 1992, kdy se do ní zvěčnil spisovatel Jaroslav Foglar, se do ní zapsalo přes 100 osobností. Nyní se levou rukou připojil architekt Ivan Vavřík, který aktivně vystupoval proti bourání starého Žižkova během normalizační asanace.
Jako samostatný celek vznikl Žižkov pod jménem Královské Vinohrady I. roku 1875 rozdělením Královských Vinohradů. Roku 1877 byl překřtěn na Žižkov a roku 1881 povýšen na město.
Žižkovská čtvrť začala na úpatí vítkovského vrchu růst v roce 1865 a ve srovnání se sousedními patricijskými Vinohrady byla určená především dělníkům. Neosluněný a strmý severní svah si ale díky úzkým a prudkým uličkám, schodištím, náměstíčkům a pavlačovým domům rychle získal svébytnou atmosféru, za kterou z velké části stál stavitel a první žižkovský starosta Karel Hartig.
Chudinský profil Žižkova vábil nejen galerku, ale stal se bydlištěm řady volnomyšlenkářů, umělců, bohémů i rebelů. Snaha o rozbití této jedinečné a obtížně kontrolovatelné skupiny obyvatel byla jedním z důvodů plánování asanování této části města.