Kněžna Ludmila, první česká světice, pokřtěná z rukou věrozvěsta Metoděje
Letní slunovrat. Magický den uctívání. Slunce, dárce života i pramen říčky, podle které nese můj rod svoje jméno. Zápalné oběti jistě bohové přijmou. Říká to i můj otec Slavibor. S družinou kněží i zbrojnošů jsme vyrazili hned po západu slunce, a nyní čekáme na jeho východ. Nebe už bledne a obzor je stejně krvavý, jako zvířecí oběť na kamenném oltáři. Slunce vychází. Objeví se v hlubokém údolí, mezi nedalekými dvěma kopci. Obřady mohou začít.
