Říkal si Kmotr z Matamorose a byl vůdcem klanu, který pašoval z Mexika do USA drogy. Ale nejen to. Na ranči Santa Elena, kde podivný klan sídlil, se děly daleko horší věci. Šílený kmotr zde osobně prováděl řadu temných rituálů, při nichž se používaly lidské ostatky. A i to mu přestalo stačit.
Český divák filmové pohádky miluje, zejména ty dříve natočené. Někdy se ale stane, že mu po prvním zhlédnutí nejvíce utkví nebo si dokonce oblíbí zápornou postavu, což nemusí být vždy záměrem tvůrců. Může to být hereckou virtuozitou a charismatem jejího představitele nebo i dobře a vtipně napsaným scénářem. Jak už ukázala historie českého filmu, i v tuzemských pohádkách máme takových případů několik.
Jiří Arvéd Smíchovský, později Georg Arwed Smichowski, patří bezpochyby k nejvzdělanějším a nejkontroverznějším lidem, které naše země minimálně v novodobé historii měla. Během svého života byl mnohým: svobodným zednářem, katolíkem i satanistou, trojnásobným doktorem, polyglotem ovládajícím osm řečí, géniem s perfektní pamětí, okultistou, nacistickým kolaborantem, donašečem pro StB. Poválečný tisk mu dal mnoho přezdívek: Malostranský ďábel, novodobý pražský Faust nebo Ďáblův přítel.