Byl osmým v pořadí. Tři odsouzence ze stavu panského a čtyři ze stavu rytířského, již kat Mydlář sťal. Však také jeho meč začínal ztrácet na ostrosti. Až se skutálí jedenáctá hlava, sáhne po novém, ostrém. Ještě ho vymění třikrát. Těch hlav bude dvacet čtyři. Jen tato však bude hlava katolíka.
Odtud, z lóže pro úředníky a soudce, mám krásný rozhled po celém náměstí. Hlava na hlavě, takovou podívanou Praha ještě neviděla. Jen tady, okolo popraviště, je prázdno. Čety císařských mušketýrů udržují hlučící davy v uctivém odstupu. Kat Mydlář se snaží. Odvádí skvělou práci a já při ní oči nezavírám.
Každý z vás to určitě někdy slyšel. Neseď doma jako pecka. Podívej, jak je tam krásně. I když před lety to nebylo ještě nutné. Taška s učením letěla do kouta a návrat až s prvními svítícími lampami pouličního osvětlení. Pak následoval obyčejně pohlavek, vana, večeře a domácí úkol, který se druhý den ve škole nelíbil.